Popis: Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.
Popis: Pro svůj tvar je ostrov Hašima přezdívaný Battleship Island, neboli bitevní loď. Na konci druhé světové války zde žije na 400 Korejců, kteří jsou vykořisťováni Japonci nucenou prací v dolech. Napětí mezi oběma stranami stoupá a Korejci začínají plánovat dramatický útěk.(Filmasia)
Popis: S nástupem Rodriga Borgii na papežský stolec se dostává rod Borgiů k téměř neomezené moci. Borgia se coby papež Alexandr VI. nezdráhá použít jakýchkoliv metod, aby dostal své veřejně přiznané levobočky na výhodné posty. Jeho nástrojem v boji s protivníky jsou jedy a dýka syna Cesareho. Když však Alexandr VI. sám umírá na otravu, je to konec takřka celé rodiny nenáviděných Borgiů...(H.C.E.)
Popis: V době chaosu, ve světě stálých změn se stal hrdinou, o němž ani nesnil. Je to jako blesk z čistého nebe. Němci okupují Francii a jejímu nezdolnému obyvatelstvu začínají ty nejbídnější časy. Avšak i v této době může zazářit dobré srdce člověka... Henri Fortin je chudý a negramotný bývalý boxer. Ziman je bohatý židovský právník z Paříže. Během 2. světové války se jejich cesty setkají: když Fortin souhlasí s tím, že odveze Zimanovu rodinu do Švýcarska. Fortin žádá Zimana, aby mu během cesty předčítal Bídníky od Victora Huga. Ještě než se jejich cesta skončí, zdá se, že příběh z knihy a tahle cesta mají hodně společného...
Popis: 6. června 1942 vstupuje v platnost nové nařízení francouzské vlády namířené proti židovskému obyvatelstvu. Jedenáctiletý Joseph Weismann proto odchází do školy se žlutou hvězdou na hrudi. Přesto žijí Weismannovi v přesvědčení, že mají stále důvody k radosti. Ale jen do úsvitu dne 16. července 1942, kdy do bytu vtrhnou muži v černých uniformách. Budí celou Josephovu rodinu a ženou je do autobusu… Po největší razii v dějinách lidstva, která proběhla pod taktovkou francouzské policie, se v pařížské cyklistické aréně tísní na třináct tisíc Židů. Pět dní bez vody, bez jídla a bez zdravotní péče. Dr. Sheinbaum (Jean Reno) internovaný spolu s ostatními dělá, co může. Intenzita rasismu šířeného zdejší kolaborantskou vládou hluboce zasahuje mimo jiné také sestru Červeného kříže Anette Monod (Melanie Laurent).
Psychiatrička Nise da Silveira nově nastupuje do psychiatrické léčebny, kde vůči pacientům vládne pevná ruka personálu a lobotomie je zdejším vitamínem C. Píšou se padesátá léta a podobné praktiky jsou běžné v celém civilizovaném světě. Přísná, ale současně i mimořádně citlivá Nise se však s tímto stavem nehodlá smířit a čelíc protivenství svých vlastních kolegů a podřízených začíná na klinice zavádět nové pořádky. Sama si totiž prošla podobnou zkušeností, kdy se během vlády vojenské junty ocitla ve vězení kvůli svým marxistickým myšlenkám. Filmová biografie režiséra Roberta Berlinera se však zaměřuje pouze na její působení na psychiatrii, kde musí čelit nekritickému systému, kterému vládne pevná ruka lékařského patriarchátu. Nise: Srdce bláznovství se řadí mezi biografické spektákly v tom nejlepším slova smyslu, kdy režisér Roberto Berliner vypráví fascinující příběh o vzpouře obyčejného člověka, jež v jakékoliv době nabývá na palčivé aktuálnosti.(Kino Brasil)
Popis: Píše se rok 1962. Prezident John F. Kennedy byl právě seznámen s tajně pořízenými fotografiemi. Posádka špionážního letounu na nich zachytila přesun ruských jaderných raket na Kubu. Amerika je v šoku a J.F. Kennedy stojí před závažným rozhodnutím. Generál Curtis LeMay žádá okamžitou odvetnou akci, prezidentův poradce Kenny O´Donnell a Robert Kennedy nabádají ke zdrženlivosti. Americká armáda je ve stavu nejvyšší bojové pohotovosti a její rakety míří na Moskvu. Třináct dní trvá krize. Třináct dní stojí lidstvo před jadernou válkou. Stačí zmáčknout jediné tlačítko...(oficiální text distributora)
Bitva tří císařů, geniální stratég a spousta padlých.Bitva u Slavkova, nazývaná jako bitva tří císařů, se odehrála 2. prosince 1805 mezi vesnicemi Telnice a Tvarožná nedaleko Slavkova u Brna. Pro Francouze a celý svět je toto historické místo známé jako Austerlitz (podle Palackého vznikl tento název ze snahy převést do němčiny jméno obce Novosedlice). Slavná bitva pro Napoleona i Francii. O Napoleonovi byla natočená celá řada filmů. Jen Česká televize jich v posledních letech uvedla hned několik, např. čtyřdílnou minisérii Napoleon či film o jeho posledních letech na ostrově Elba. Poprvé uvádí slavný velkofilm Abela Gance Austerlitz, který natočil v roce 1960, a představuje Napoleona jako geniálního stratéga. Velkým světovým a především francouzským hvězdám vévodí mladičký a poměrně neznámý Pierre Mondy, který se později proslavil díky válečným komediím o sedmé rotě. Jeho Napoleon je oceňován kritikou i diváky. Velkolepá kostýmní podívaná byla natočena v Jugoslávii za podpory jugoslávské armády.(Česká televize)
Po smrti krále Edwarda vyrazí Uhtred z Bebbanburgu se svými druhy po boku na dlouhou cestu po rozdrobeném království. Podaří se mu konečně sjednotit celou Anglii?