Po adaptaci Kunderova románu "Žert" se Jaromil Jireš uchýlil ke zcela odlišné látce i k rozdílnému způsobu vyjadřování. Ve snivém výtvarně dekorativním vyprávění vylíčil osudy a pocity dospívající dívky, jež žije se svou přísnou babičkou ve starém domě a ocitá se v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným "tchořím upírem"... Na vizuální podobě surreálné fantazie Vítězslava Nezvala se podílela Ester Krumbachová. Autoři hojně využívali hororových prvků i lyrické básnivosti.(oficiální text distributora)
Po svatbě svého otce se Tereza (Petra Nesvačilová) se svým přítelem Františkem (Petr Vršek) a sestrou Petrou (Hana Vagnerová) vydává do domu babičky (Monika Pošívalová). O babičku a o dům se nyní stará jejich matka (Vanda Hybnerová). Tereze se zdá vše ponecháno svému osudu, stejně jako babička, která z nedostatku pozornosti ztrácí přehled o realitě. Ke smůle zúčastněných, se Tereza rozhodne v domě zůstat a postarat se o nápravu věcí. Ne vše ale potřebuje opravit. Jemný poetický film o křehkosti mezilidských vztahů a intimních světech uvnitř každé rodiny.(Dny evropského filmu)
Popis: Filmový projekt s názvem „Máj“ režiséra a kameramana F. A. Brabce je koncipován jako celovečerní hraný film pro celou rodinu. Tento projekt v mnoha ohledech navazuje na film „Kytice“, který v době svého uvedení slavil s návštěvností přes 600 000 diváků na české poměry výrazný divácký úspěch. Podobně jako Kytice je i námi připravovaný projekt „Máj“ především odvážným autorsko-režisérským nápadem. I když tuto látku zná každý ze školních lavic, dosud nikdo se ji neodvážil zpracovat filmově. Již po přečtení scénáře je jednoznačné, že kameraman a režisér F. A. Brabec toto dílo ztvární okouzlenýma očima třetího tisíciletí a znovu dokáže, že i na klasika se dá masově chodit do kina.
Popis: Byl jednou jeden mladý princ, jehož otec, král Východu, jej vyslal do Egypta hledat perlu. Když ale princ došel na konec své cesty, napojil se z nabídnutého poháru a rázem zapomněl, že je synem krále, zapomněl na perlu a upadl do hlubokého spánku... Otec tento prastarý příběh čítával Rickovi (Christian Bale) coby malému chlapci. Cesta k Východu se vine před ním. Najde v sobě dost odvahy a vyrazí kupředu?(Lavran)
Popis: V blízké budoucnosti si bohatí pořizují životní pojistku - klon, který jim v případě potřeby poskytne orgány. Tyto bytosti jsou zadržovány v podzemním bunkru pod zástěrkou zamořeného zemského povrchu. Dva "produkty" ovšem lež prohlédnou, utečou a rozhodnou se osvobodit i své druhy...Píše se rok 2019 a Lincoln 6-Echo patří ke šťastlivcům, kteří přežili kontaminaci Země a nyní žijí v rozsáhlém moderním Institutu pod neustálým dohledem. Spřátelí se tam s půvabnou dívkou Jordan 2-Delta, která je vylosována, aby se přesunula na Ostrov. Údajně je to jediné místo na zeměkouli, které není zamořeno, a všichni touží po tom, aby tam mohli odcestovat. Jenže Lincolna na rozdíl od ostatních pronásledují neodbytné otázky, na něž hledá odpověď. A když se mu podaří vniknout do technického sektoru, zjistí, že všichni obyvatelé Institutu jsou součástí děsivého experimentu s klonováním, že Země není zničená a Ostrov neexistuje. Také Lincoln a Jordan jsou klony skutečných lidí, jimž mají poskytnout náhradní orgány pro transplantaci. Dvojici se podaří uprchnout, a přestože svět lidí je pro ně nebezpečný a v mnohém nepochopitelný, vědí, že svobodu si musejí vybojovat nejen pro sebe, ale i pro ostatní vězněné bytosti určené k likvidaci…
Popis: "Zobrazené udalosti sa naozaj udiali. Možno takto. ... a možno celkom ináč" - takto začíná Jakubiskův film a jeho sdělení neměli bychom brát na lehkou váhu, neboť balancování mezi skutečností a fikcí, pohádkou a tvrdou realitou je principem jeho poetiky. Režisér vypráví příběh o náhodně propletených osudech dvou mužů, Pepy a Prengela, a mladé Židovky Ester. Děj je zasazený do poválečného mumraje a všechno je podáno v atmosféře "magického realismu". Hrdinové se v nové době snaží nalézt vlastní identitu.(Kino na hranici)
Popis: Roku 1889 objal Friedrich Nietzsche v Turíně týraného koně, ztratil vědomí a také rozum. O filozofově osudu i konci víme mnoho. Ale co se stalo se zvířetem? Turínský kůň je dokonalou syntézou jedinečného stylu vlivného maďarského solitéra Bély Tarra. Promyšleným stylem dlouhých záběrů doprovázených sugestivní hudbou a soustředících se na neexpresivní herectví buduje Tarr podmanivou atmosféru bezčasí, které nemůže vyústit v nic dobrého. Snímek takřka beze slov nahlíží na nezbytnost lidského soužití a zároveň bezbrannost lidského pokolení tváří v tvář velkým změnám. Významy zde nejsou tvořeny dialogy postav, ale prostřednictvím jejich konání a pouze zdánlivého klidu okolo nich. Napětí pak nevyvěrá z dynamického střihu, ale z obsahu a struktury pečlivě komponovaných záběrů. „Přivedli jsme film do jeho logického vyústění,“ řekla o díle Ágnes Hranitzká, střihačka a partnerka režiséra. Ten navíc snímek označil za svůj vůbec poslední.(MFF Karlovy Vary)
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967.(oficiální text distributora)
Popis: Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom.