Jedna věc je bojovat proti otroctví, druhá zbavit se vlastních předsudků…Americká občanská válka, druhá polovina 19. století. Mladý kapitán federální armády Robert Gould Shaw přežije zranění v bitvě díky pomoci černošského hrobníka Johna Rawlinse. Po svém zotavení je povýšen a stane se velitelem první jednotky, složené výhradně z černošských vojáků. Na pomoc s velením 54. dobrovolného pěchotního pluku povolá svého přítele z dětství, majora Cabota Forbese. Válka Severu proti Jihu je v plném proudu a to mimo jiné znamená, že vojáci černé pleti, oblečení v unijní uniformě, budou nepřítelem bez milosti popraveni, stejně jako jejich bílí velitelé…(Česká televize)
Popis: Mladinká Sidonie-Gabrielle Colette se zamiluje do o 15 let staršího, charismatického pařížského literáta Willyho. Poté, co se vezmou, je Colette z klidného venkovského prostředí katapultována do světa zářivých pařížských salónů a opojných večírků francouzské smetánky. Colette se přizpůsobuje novému životu, noří se do bohémského světa svého manžela. Inspirativní prostředí v ní probouzí kreativitu a spisovatelský talent. Píše první dílo ze série o Claudine. Willy jí dovolí publikovat pouze, pokud román vyjde pod jeho jménem. Fenomenální úspěch Claudine dělá z Willyho slavného spisovatele a z manželského páru opravdové celebrity. Jenže emancipovaná Colette touží po uznání. Jejich manželství se nejen vlivem Willyho nevěry a Colettina vzrůstajícího zájmu o ženy začíná hroutit. Willy se však své talentované ženy za žádnou cenu nehodlá vzdát...(Bioscop)
Po vyhlášení svaté války za osvobození Súdánu od britsko-egyptské nadvlády v 80. letech 19. století zmasakroval fanatický súdánský vůdce Muhammad Ahmad osmitisícovou armádu pod britským vedením a pochoduje na strategické město Chartúm, jenž leží na soutoku Bílého a Modrého Nilu. Britská vláda premiéra Williama Ewarta Gladstonea rozhoduje vyslat jednoho ze svých nejlepších generálů, Charlese George Gordona do Chartúmu, aby zajistil mír a zachránil město. Gordon se totiž dříve vyznamenal například v Číně, Indii nebo Jižní Africe. Jeho hlavní devizou ovšem je, že sloužil také jako guvernér Súdánu v předcházející dekádě a na žádost Egypta tam prováděl institucionální reformy, omezoval obchod s otroky a rozvíjel ekonomiku. Než se ale dostane do Chartúmu, mnoho z jeho bývalých přátel se přidá na stranu mahdiho, ale i přesto se mu ve městě dostane v březnu roku 1884 bouřlivého přijetí. V poušti se setkává s mahdim a pokouší se s ním podepsat mírovou smlouvu, ale dozví se, že arabský vůdce chce dobýt nejen Chartům, ale i Káhiru, Mekku, Bagdád a Konstantinopol, aby vytvořil říši, které bude vládnout. Válka je tedy nevyhnutelná a Gordon se s věrnými Egypťany připravuje na bitvu. Mezitím se Londýnské vládě nechce poslat nezbytné posily, protože vměšování v koloniích je politicky nepopulární. Aby předešel katastrofě, odkloní Gordon Nil a vytvoří tak kolem Chartúmu vodní příkop a navíc ukradne mahdiho dobytek, aby obléhanému městu zajistil jídlo. Když ale Nil ustoupí, tak bitvě, která rozhodne osud Chartúmu, už nestojí nic v cestě.(oficiální text distributora)
Rumunsko, zničené první světovou válkou a vržené do politických kontroverzí, vkládá veškeré naděje do královny Marie, která jede do Paříže, aby bojovala za mezinárodní uznání velkého sjednocení na mírových jednáních v roce 1919... Film Královna Marie Rumunská sleduje účast královny na Pařížské mírové konferenci, která se konala v roce 1919 po skončení první světové války. Marie strávila týdny v Anglii a Francii, vyjednávala jménem své země a snažila se získat plné uznání nové podoby Rumunska po Velké válce. Snímek zkoumá její osobní roli při vyjednávání i opozici, s níž se setkala doma i v zahraničí, zatímco její královská rodina čelila řadě problémů v měnícím se světě.(HBO Europe)
Mladičká Anka odjíždí ze Slovenska pracovat jako služka do panského domu v Praze. Toto třpytivé velkoměsto rakousko-uherské monarchie v sobě skrývá nadpozemský život, který ale Anka nikdy neokusí.
Píše se 13. století. Království českému a markrabství moravskému vládne Přemysl Otakar II. Na zásnuby, které mají usmířit znesvářené rody pánů z Dubé a z Vartemberka, vysílá král svého zástupce v severních Čechách, správce královského hradu Bezdězu, Oldřicha z Chlumu (Karel Roden). Cestou na hrad najdou Oldřich a jeho pomocníci (Jan Dolanský, David Matásek) stopy po loupežné vraždě neznámého kupce. Na vartemberském panství se Oldřich setkává s Ludmilou (Klára Issová), dcerou Markvarta z Vartemberka, kterou zná od jejího dětství. Ludmila se mu svěří, že se nechce vdát za Beneše z Dubé (David Prachař), přestože jejich svatba je podmínkou křehkého míru mezi oběma rody. Během slavnostní hostiny, pořádané na Oldřichovu počest, je zavražděn purkrabí (Miloš Vávra). Podezření padne na loutnistu (Saša Rašilov), jehož snoubenku se purkrabí pokusil zneužít.Druhého dne ráno je Markvart (Martin Štěpánek), hlava rodu Vartemberků, nalezen mrtev pod okny hradu. Sebevražda je vyloučena! Oldřich se pouští do vyšetřování. I přes smrt hradního pána se koná rytířský turnaj, ve kterém Beneš z Dubé vítězí. Všichni vidí, že místo své nastávající Ludmile se věnuje čerstvé vdově po Markvartovi, Kláře z Vartemberka (Markéta Hrubešová). Oldřich se mezitím snaží o rekonstrukci Markvartovy vraždy a důvtipně prokazuje, že tělo pána z Vartemberka mohlo být svrženo jedině z okna komnaty jeho mladé ženy Kláry. Kdo stojí za podivnými vraždami a jaká je mezi nimi souvislost?(oficiální text distributora)
Paríž, 1482. Je sviatok bláznov a priestranstvo pred chrámom Matky Božej v Paríži patrí kaukliarom a rôznym potulným zabávačom. Medzi nimi predvádza svoj tanec i krásna cigánka Esmeralda. Netuší, že z výšky veže sa na ňu očarene pozerá Frollo. V noci pošle svojho oddaného sluhu Quasimoda, hrbatého a znetvoreného zvonára, aby Esmeraldu uniesol...(STV)