Popis: Korejský autor vytříbených žánrových snímků Kim Ji-woon se opět vrací na Filmasii. Po mandžuském westernu Hodný zlý a divný, existenciální gangsterce A Bittersweet Life a přelomovém hororu A Tale of Two Sisters přináší osobité a kontroverzní uchopení filmů o masových vrazích. Premisu o zastánci práva, který se tváří v tvář brutální vraždě své přítelkyně stává zaslepeným mstitelem, rozvádí do podoby divokého a drsného thrilleru prodchnutého groteskním násilím. Hrdina toužící po zadostiučinění se postupně stává stejnou bestií, jako jeho protivník.
Popis: Architektka Dana Barrowová se spolu se svým manželem Davidem a synem Lucasem stěhuje z New Yorku do severní Kalifornie, kde se rodina má pokusit zotavit po úmrtí několikaměsíční dcery Catherine. Stěhují se do domu rodiny Blackerových, kteří zde jako poslední žili v 19. století a po úmrtí jejich dcery Laury už dům nikdo nekoupil. Dana již od nastěhování začne cítit, že v domě není něco v pořádku a brzy začne vnímat podivné zvuky a obrazy. Rovněž se jí začnou zdát podivné sny o násilném německém ovčákovi. Při procházení domu Dana objeví skrytou místnost, která nebyla uvedena v plánech domu. Za Danou se zamknou dveře a v místnosti se jí opět vyjevují děsivé halucinace. Vysvobodí ji až David. Dana se začne zajímat o historii domu a o to, co se vlastně stalo s rodinou Blackerových. Zjišťuje, že podle pověsti Blackerovi zavírali do tajemné místnosti vlastní postižené děti, které zde týrali. Daniny vize se začnou zhoršovat a vzrůstá také její strach o Lucase. David se vydává vyřídit pracovní záležitosti do New Yorku a Dana zůstává v domě sama s Lucasem a mladým opravářem Benem, který se ji pokusí neúspěšně svést. David se po návratu rozhodne, že Danu rozptýlí pozváním jejich společných přátel. Daniny halucinace jsou však stále horší, představuje si Benovu vraždu soudcem Blackerem a návštěvu přátel promění v hysterickou scénu...(TV Prima)
Rudolf Hrušínský v roli doktora Meluzina. Stárnoucí pražský specialista přijme po rozchodu se ženou, která zůstala v zahraničí, místo obvodního lékaře ve venkovském zdravotním středisku, kde chce opět najít duševní klid a rovnováhu. Hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnových ohníčků a pečených brambor. Zprvu naráží na nedůvěru, nepochopení i pomluvy místních obyvatel. Jeho odborné znalosti, chápání lidských hodnot i slabostí a moudrý klid však jeho okolí přesvědčí, že je nejen dobrý lékař, ale i člověk. Lidé k němu najdou cestu a on sám získá novou náplň života.Pozn. Ačkoli byl v době natáčení tohoto filmu Rudolf Hrušínský tzv. "odstaven", režisér František Vláčil si ho do role dr. Meluzina na tehdejším vedení studia vyvzdoroval. Jedinečný výkon R. Hrušínského tak napomohl ke vzniku díla plného citu, moudrosti a zájmu o lidský osud.(oficiální text distributora)
Popis: Letadlo na lince Londýn - Tokio nouzově přistává na sibiřské vojenské základně. Mezi cestujícími je i Kolja, kterého KGB identifikuje jako známého tanečníka, který uprchl před osmi lety na Západ. Kolja je zatčen a uzavře nezvyklé přátelství s černým americkým stepařem, který pro změnu emigroval na Východ a má se o Kolju starat. Pokud chce Kolja ještě někdy opustit zemi, která udělala vše pro to, aby byl navždy zapomenut, musí najít se svým kolegou, ideovým protikladem a strážcem společnou řeč.
Popis: Vrtná stanice, místo izolované od civilizace, vzdoruje vlnám daleko na otevřeném moři. Na tomhle odlehlém místě obývaném pouze muži se jednoho dne objeví žena (S.Polley). Má se starat o pracovníka (T.Robbins), který při nehodě přišel o zrak. Časem mezi oběma vzniká pouto. Jako na pustém ostrově se stávají citově závislí jeden na druhém. Za pomocí slov vyplouvají na povrch jejich tajemství, bolest, naděje, láska, smutek..... Bezesporu největší filmová událost ve Španělsku za rok 2005. Na vzniku snímku režisérky Isabel Coixet se výrazně podílel Pedro Almodóvar a jeho produkční společnost ElDeseo, kterou řídí se svým bratrem Augustínem. Film Tajemství slov získal 4 španělské Oscary (ceny Goya) v hlavních kategoriích a deklasoval konkurenci jak u diváků, tak u kritiků.(oficiální text distributora)
Popis: Americký spisovatel Tom Ricks (Ethan Hawke) přijíždí do Paříže, aby byl blíž své dceři, která tam žije s jeho bývalou manželkou. Tom je úplně na mizině, a tak vezme místo jako noční stráž místního zločineckého bosse. Sedí v kanceláři v suterénu a jeho jediným úkolem je stisknout tlačítko, když zazvoní zvonek. Tom doufá, že díky klidné nenáročné práci se bude moci soustředit na svůj nový román. Když se seznámí s Margit (Kristin Scott Thomas), začne být však jeho život mnohem zajímavější. Tato tajemná a elegantní vdova stanoví pro jejich schůzky zvláštní pravidla: může se s ní vidět pouze v jejím bytě v pátém patře, přesně v pět odpoledne, dvakrát v týdnu. Tom se nesmí vyptávat na nic ohledně její práce nebo její minulosti. Brzy začnou umírat lidé z Tomova okolí a on začne věřit tomu, že do jeho života vstoupila temná síla, jež trestá všechny, kteří v poslední době udělali něco špatně. Když ho policie obviní, že zavraždil svého souseda, použije Tom své návštěvy u Margarit jako alibi. Jenže následně zjišťuje, že na této adrese žila jeho záhadná přítelkyně naposledy před patnácti lety… [Zdroj: HBO]
Popis: Will (Jude Law) a jeho kamarád Sandy (Martin Freeman) jsou spolumajiteli vzkvétající londýnské firmy, která se zabývá zahradní architekturou. Nedávno své moderní studio přestěhovali na Kings Cross – do centra nejambicióznějšího regeneračního projektu v Evropě – kde však jejich kanceláře vzbuzují zvýšený zájem místních zlodějských gangů. Will se v rozhořčení z dalšího vloupání rozeběhne za jedním z mladých členů gangu, Mirem (Rafi Gavron), a pronásleduje jej až do bytu, kde mladý zloděj žije se svou matkou, bosenskou emigrantkou Amirou (Juliette Binoche). Will se s Amirou spřátelí, aby s její pomocí mohl pokračovat ve vyšetřování loupeže, avšak jejich přátelství nabere nečekaný spád. Amira brzy zjistí, že Miro vykradl Willovu kancelář a začne spekulovat o tom, s jakým úmyslem s ní sympatický architekt navázal vztah. Když jej pak z obav o osud svého syna začne vydírat, je Will, jehož život se noří do stále vážnější krize, donucen poznat divočejší stránky města i sebe samého.
Popis: Všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým: do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni podléhají panice a obavám z neznámého násilí. Podobenství, které scela otevřeně reagovalo na živé zážitky srpna 1968, bylo okamžitě po skončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20. Letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl. Nadčasová studie o povaze malých českých lidi je tragickou fraškou, nabitou symboly, opírající se o biblické podobenství, absurdní drama a kafkovské vidění světa. Filmová metafora o tom, co dokáže panika strachu a úzkosti, jak se zmocní lidí ve vesnici, kde se všichni znají... Příběh se odehrává v průběhu 24 hodin. Pod vlivem nevyjasněných příznaků nebezpečí a ohrožení reagují obyvatelé na události nepřiměřeně, projevuje se malověrnost, egoismus a pud stádnosti. V pestré mozaice epizod, směřujících čím dál tím více a krutěji od komičnosti k tragédii, se představuje množství postav, zastupujících různorodé spektrum národa. Tvůrci nikoho nešetří, obnažují malost a krutost až na dřeň. Právě to, spolu s jasnými náznaky souvislostí se sovětskou okupací v roce 1968, oddálilo o 21 let premiéru filmu, který je de facto završením Schormovy poetiky.Ústřední půjčovna filmů převzala film 19. prosince 1969, nebyl však uveden do distribuce, premiéra se uskutečnila až v roce 1990. Režie pašijových her: Jan Kačer.(oficiální text distributora)
Popis: Žena zapisuje do deníku informace o zcela banálních úkonech, které vykonává na své usedlosti. Nečiní tak z dlouhé chvíle ani s vírou, že si je někdo přečte. Vlastně je psát nechce, ale musí, aby si udržela zdravou mysl. Ta už je dlouho těžce zkoušena poté, co se žena ocitla odstřižena od okolního světa neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Snímek na jedné straně buduje takřka žánrové napětí, ale stejnou měrou zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci. Přestože zeď je zde do značné míry jen metaforou, filmem prostupuje takřka hororová nálada. Režisér nechává protagonistku obklopit podobně magickou přírodou jako ve von Trierově Antikristovi. Nejen díky Pölslerově práci s prostředím působí snímek jako povědomě realistický sen, do něhož vstoupil jediný, ale o to více zneklidňující cizorodý prvek. Úplně přirozené věci tu vyznívají hrozivě, ačkoli ve skutečnosti nejsou zdrojem nebezpečí.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Letní žár, osamělý dům v krajině mezi lesy a kukuřičnými poli. Dva desetiletí kluci, dvojčata, čekají na svou matku. Když přijíždí po plastické operaci zpět domů, není najednou nic jako dřív. Děti začínají pochybovat o tom, jestli je tato žena skutečně jejich matkou, pravdu se snaží zjistit za každou cenu. Začíná existenciální boj o identitu a základní důvěru... Horor nebo autorský film? Dobrou, mámo je obojí: fyzické kino, které tělesně ochromuje a zároveň klade existenciální otázky.(Das Filmfest)