Popis: Je to podvodník a lhář, to musí být jasné každému soudnému člověku. A Líza Curryová rozhodně soudná je. Nikdo přece nedokáže přivolat déšť. Nikdo nedokáže zařídit, aby se ničivé tornádo vyhnulo právě našemu městu. A zvlášť ne za pomoci tak směšných a primitivních prostředků, jaké ten blázen lidem prodává - a jaké si ti ještě větší blázni od něj kupují. Jenomže on neprodává jen ty svoje legrační tyčky. On prodává naději. Naději, že se nebe konečně zatáhne mraky a na vyprahlou, rozpukanou půdu se snese déšť, který lidé, pole i dobytek tak zoufale potřebují. Věří mu, protože Starbuck je nejen podvodník a lhář, ale i fantasta a snílek. Snílek, který dokáže lidi přesvědčit o své pravdě, který dokáže vidět krásu tam, kde ji jiní nevidí...(oficiální text distributora)
Popis: Do poklidné indiánské vesnice vtrhne oddíl kavaleristů a plukovník oznámí náčelníkovi následující: stádo koní je zabaveno a indiáni mají vyčkat přesídlení do rezervace. Indiáni vědí, že jediným východiskem je pro ně odejít do Kanady, ale dlouhou cestu nemohou bez koní s dětmi a ženami vykonat. Podnáčelník Bílé Pero se rozhodne získat koně zpět. Lstí se dostane ke kavaleristům jako jejich zvěd. Brzy však v některých vojácích vzklíčí podezření, že jejich nový zvěd má něco "za lubem", a když se podruhé tajně vyplíží z jejich tábora, sledují ho. Po návratu do tábora je Bílé Pero odhalen a odsouzen - má být zastřelen. Poprava je však provedena slepými náboji, což zařídil seržant, který Bílému Peru vděčí za svůj život. Major však vše odhalí a vyhrožuje seržantovi válečným soudem. Jednotka se blíží k pevnosti Fort Lapway, kde, jak doufá, má nalézt zázemí a ochranu. Situace je však jiná...(oficiální text distributora)
Popis: Tragický konec udatného náčelníka Apačů ve třetí části klasické indiánky natočené na motivy románů Karla Maye. Přestože se Vinnetou snaží dodržovat dohody s americkou vládou, jeho kmen je neustále ohrožován útoky banditů, kteří chtějí jeho kmen připravit o půdu. Vinnetou a Old Shatterhand se vydají do Santa Fé, aby zde jednali o míru přímo s guvernérem. Ten je ujistí o svých úmyslech a požádá je, aby předali náčelníkovi Bílému Buvolu poselství s výzvou, aby byl loajální vládě, která mu na oplátku slibuje větší území pro jeho kmen. Zrádný sekretář však banditům, kteří připravují provokace vedoucí k ozbrojenému konfliktu a vyvlastnění indiánské půdy, prozradí obsah poselství, a ti se rozhodnou oba posly zlikvidovat. Vinnetou i Old Shatterhand však zákeřnému atentátu uniknou, zatímco náčelník Apačů pokračuje v cestě, jeho bílý bratr se vydává po stopách atentátníků. Zatímco Vinnetou pronásledován bandity uniká z řady nebezpečných situací a vytrvale postupuje vpřed, Old Shatterhand odhalí záměry bandy, která chce zabít náčelníka Apačů a zmocnit se území jeho kmene, protože na něm byly objeveny ložiska petroleje. Spěchá na pomoc příteli, a telegrafuje guvernérovi, aby poslal armádu na pomoc Apačům, proti kterým se spojili bandité s Čivarily náčelníka Bílého buvola. Vinnetou se však příteli svěří s předtuchou blízké smrti.
Popis: Ako chlapec prišiel o rodičov rukou vraha. Dnes je z neho rešpektovaný sudca a spravodlivosť je preňho najvyššou métou. Druhý príbeh "nebezpečného sudcu" Johna Goodnighta, garanta spravodlivosti na Divokom západe.Sudca John Goodnight odišiel z Wyomingu, lebo neznášal tamojších arogantných obhajcov, ktorí pokrivia každý paragraf, len aby oslobodili svojich zločinných klientov za tučnú odmenu. Cestuje naprieč Divokým západom a v malom zaprášenom mestečku sa zahľadí a zamiluje do krásnej vdovy Callie Bluepointovej, s ktorou trávi všetok voľný čas. Ale toho nemá veľa, pretože prísny štátny žalobca Lucius Breed, fanatický a zákerný prokurátor, ho neustále zahŕňa prácou, nekonečným množstvom nových prípadov, v ktorých musí rozhodovať ako sudca. Vtedy sa sudca Goodnight stane očitým svedkom krvavého lúpežného prepadnutia banky gangom maskovaných banditov, ktorých vedie neslávne známy zločinec Deke Spradling. Jeho ľudia terorizujú mestečko už celé mesiace. Problém nastane, keď sa prevalí, že jeden z banditov, Will Donohue, je tínedžerský syn vdovy Bluepointovej a hrozí mu trest smrti. Aby sudca zachránil život synovi milovanej ženy, podujme sa vypátrať a odhaliť tajomstvá Spradlingovho gangu. Len tam môže nájsť poľahčujúce okolnosti, ktoré by chlapca zachránili pred istou šibenicou.(oficiální text distributora)
Popis: Film Král a čtyři královny byl prvním (a zároveň posledním) projektem produkční společnosti Clarka Gabla GABCO. Sám Gable zde vystupuje v roli uprchlého trestance Dana Kehoa, který se skrývá v opuštěném městě. Zde si krátí dlouhou chvíli s jedinými obyvateli města, Ma MacDadovou (Jo Van Fleet), hlavou rodiny McDadů, a čtyřmi manželkami (Eleanor Parker, Jean Willes, Barbara Nichols a Sara Shane) jejích synů-pistolníků. Tři z jejích čtyř synů jsou již po smrti a čtvrtý by se měl každou chvíli vrátit s kořistí z nedávného přepadení dostavníku. Jelikož nikdo neví, který z McDadů je naživu, všechny čtyři opuštěné manželky flirtují se zmateným Kehoem. Ten na oplátku na jejich návrhy reaguje pozitivně, neboť doufá, že se tak dostane ke zlatu. Atmosféra však začíná opravdu houstnout, když se ukáže, že jedna z manželek se pokouší podvést zbylé tři a odjet s Kehoem pryč.
Popis: Ještě nedávno byl Seth Bullock jako velitel policie v Montaně mužem zákona. Teď však přijíždí do Deadwoodu, malého městečka kdesi v Jižní Dakotě, jako obyčejný, řadový občan, aby se tu pokusil začít nový, minulostí nezatížený život. Jeho plán je prostý: otevře si tu obchod a jako mnoho jiných se pokusí vytěžit pro sebe maximum ze zlaté horečky, která nedávno tenhle kraj zachvátila. Ani on ani jeho společník Sol Star však netuší, že Deadwood není obyčejné venkovské městečko, jakých jsou po celých Státech stovky. Zdejší pozemky převedla před časem vláda Spojených států smluvně Siouxům. Jenomže před dvěma týdny Siouxové zmasakrovali generála Custera u Little Big Hornu a Deadwood teď oficiálně leží na území nikoho. Není tu žádná vláda, neplatí tu žádný zákon, jen právo silnějšího. A tím nejsilnějším zde je mimo vší pochybu Al Swearengen, majitel místního saloonu. Člověk bez skrupulí, bez morálky, bez zásad, kromě jedné jediné: dobré je všechno, co prospívá mně. Člověk, který dokáže s kýmkoliv popíjet, aby jej vzápětí nechal svými nohsledy oddělat, usoudí-li, že to pro něj bude výhodné. Ve městě, do něhož zlatá horečka přilákala tu nejhorší sebranku z celých Států, kde vzkvétá prostituce, kořalka teče proudem a většina chlapů rozumí jen řeči pistolí, musí být takovýhle člověk nekorunovaným, o to však absolutnějším pánem. I díky němu se Deadwood stal peklem na zemi. A Seth Bullock se o tom brzy bude mít možnost přesvědčit na vlastní kůži... Deadwood, tento nejdrsnější ze všech westernů, vychází - ač je to možná k neuvěření - ze skutečnosti. Jeho předobrazem je skutečný Deadwood, ležící na indiánském území v Jižní Dakotě, město, v němž za zlaté horečky našly svůj dočasný domov - kromě dobrodruhů z celých států - i mnohé legendy Západu, jakým byl například Divoký Bill Hickok nebo Calamity Jane. Reálný základ mají ale i ostatní postavy: Al Swearengen skutečně vlastnil místní saloon a nemálo tu zbohatl z drog, kořalky a prostituce, Seth Bullock se stal prvním místním šerifem... Roli Deadwoodu v žánru westernu přirovnávají mnozí k roli Sopranových v žánru mafiánských příběhů. I on vnáší do tohoto léty již poněkud unaveného a opotřebovaného žánru nový, čerstvý - pravda pro někoho možná až příliš ostrý - vzduch. Svým navýsost realistickým, až naturalistickým pohledem na historickou skutečnost, svou drsnou mluvou - tím vším je na hony vzdálen klasické představě o westernu jako dobrodružném příběhu, kde nakonec po řadě protivenství vítězí spravedlnost. Deadwood zkrátka ukazuje americký Západ takový, jaký tehdy, na konci 19. století, skutečně byl: drsný, krutý, nemilosrdný. Svět, v němž vítězí ti, kdo mají peníze a moc - bez ohledu na to, jakým způsobem se k nim dostali. Ti, kdo jsou schopni a ochotni se v zájmu svých zisků a výhod občas dohodnout i s nepřítelem a konkurentem. Zkrátka ti, kteří stáli u zrodu naší dnešní, moderní společnosti.(oficiální text distributora)
Indiánský náčelník Raymundo poslal před lety svého syna Severina do světa bílých, aby poznal, jak žijí, a získal znalosti, které mu indiáni poskytnout nemohli. Po deseti letech se Severino vrací domů, k úpatí And. Tam to však není jako dřív: jeho otec je mrtvý a pampu osidlují farmáři a velkochovatelé ovcí. V táboře, kde žije jeho kmen, se však čas jakoby zastavil. Náčelník Nicholas totiž odmítá mít s bělochy cokoli společného, fanaticky je nenávidí a ignoruje realitu. Žádá Severina, aby mu prozradil tajemství Kondořího průsmyku, jímž by indiáni mohli z rezervace uniknout a získat svobodu. Severinovi ale otec nikdy nic podobného neprozradil a on sám také této legendě nevěří. Navíc se od bratra dozvídá, že otec nezemřel při nehodě, ale že byl zavražděn. Jediný, kdo mu může v této situaci pomoci, je policejní seržant. Ten se Severinovi přizná, že ani on nevěří na nehodu, na to byly okolnosti Raymundovy smrti příliš podezřelé, ale chybí mu jakýkoliv motiv a důkazy...(oficiální text distributora)
Popis: Tentokrát ovšem bez svého věrného druha Old Shatterhanda. Tentokrát cestuje arizonskou pahorkatinou v doprovodu jiného bílého bratra, statečného lovce Old Surehanda, který je také hlavní postavou příběhu. Setkají se s lovcem, který má vést výpravu přistěhovalců k Shelly-See. Jenže Old Surehand se pouhou náhodou dozví, že cizinec, nazývaný Petrolejový princ právě tam hodlá spáchat šikovně vymyšlený zločin. Lovce chce nechat zavraždit a prostřednictvím svého nastrčeného člověka zavést osadníky do léčky. Vinnetou i Old Surehand spěchají, aby zločinný záměr překazili, Petrolejový princ však má v záloze vskutku ďábelský plán, do kterého jsou pochopitelně vlákáni a zneužiti také Indiáni, tentokrát z kmene Navahů.U nás méně známý příběh ze slavné série zfilmovaných mayovek vznikl v roce 1965, kdy ho natočil režisér Harald Philipp podle scénáře, na kterém spolupracoval společně s Fredem Dengerem. Přestože je tentokrát Vinnetou poněkud v pozadí a Old Shatterhand chybí úplně, je film řazen fandy této série k té lepší polovině a někteří jej dokonce ve své době označili za lepší než většina příběhů Jamese Bonda.