Popis: V Karpatském království stojí nad vesnicí Vyšné Vlkodlaky tajemný hrad, jehož majitelem je baron Gorc z Gorců. Na jeho objednávku sestrojil šílený vědec Orfanik zvláštní přístroj, který pomocí světelných paprsků vytváří iluzi skutečnosti. Tento "dálkovid", zrozený ve fantazii spisovatele Julesa Verna, předběhl o sto let vznik televize. Jak to bylo vlastně s prvním filmovým představením a s objevem televize, odhalí po mnoha dobrodružstvích při pátrání ve strašidelném hradním labyrintu hrabě Felix Teleke z Tölökö, hlavní postava filmového příběhu, který je třetí společnou prací scenáristy Jiřího Brdečky a režiséra Oldřicha Lipského. Parodie na verneovské vědecko-fantastické romány je inspirována pozapomenutým dílem slavného francouzského spisovatele Tajemný hrad v Karpatech a obohacena o nové prvky, například o "karpatský" folklór, pro nějž byl vytvořen i vlastní jazyk.
Popis: Neporazitelný soukromý detektiv Nick Carter přijíždí do Prahy řešit případ, s nímž si zdejší policie neví rady. Je vyzbrojen geniálním mozkem a nejnovějšími převratnými vynálezy, cestou z New Yorku hravě zvádl češtinu. Na místě, zejména v malebných hospůdkách nad orosenou sklenicí, ovšem zjišťuje, že v Čechách všechno chodí trochu jinak než v Americe. Podaří se mu překazit ďábelské plány zločinného hraběte von Kratzmar a zachránit květ nevinnosti líbezné Květušky?Parodii na laciné sešitové detektivky natočil v roce 1977 Oldřich Lipský podle námětu a scénáře Jiřího Brdečky (v té době spolu měli na kontě už několik filmů, zejména nedostižného Limonádového Joea). Při realizaci snímku se sešla celá řada význačných osobností. I do malých rolí obsadil režisér slavné herce, působivé kostýmy navrhl Theodor Pištěk, výtvarnou spoluprací a animací přispěl Jan Švankmajer, hudbu složil Luboš Fišer. Výsledkem je nestárnoucí komedie, kterou je možno vidět opakovaně, neboť se při ní vždy znovu spolehlivě pobavíte.
Popis: Let na dělové kouli, cesta na Měsíc i putování napříč oceány v útrobách velryby - to je jen několik dobrodružství jednoho z největších a nejprolhanějších vypravěčů barona Prášila. Mistr trikového filmu Karel Zeman svým jedinečným pojetím oslavuje nezkrotnou lidskou imaginaci, podstatu každého dobrého příběhu.(Letní filmová škola)
Popis: Motel Halali je ideální místo. Na samotě, hluboko v lesích, kromě personálu sem nezabloudí živá duše, jak je rok uherák dlouhý. Přesně to správné prostředí pro víkendový kurs doktora Reiniše, kurs, který je určen lidem hledajícím smysl života. Čili to pravé pro Hanušovou, Křenovcovou, Lefnerovou v závěsu s Nedobylem a konekonců i pro Vernera. Ne tak úplně to pravé pro Měchuru, ale to teď nebudeme rozpatlávat. Důležité je, že se účastníci kursu dozví něco o tom, jak žít. A také něco o tom, jak přežít. Z hlubokých lesů, vonících jehličím, hnilobou a krví, se totiž vynoří zombie myslivci. A naši hrdinové proti nim stojí sami, bez možnosti záchrany zvenčí, protože se nacházejí na tom nejopuštěnějším, nejodlehlejším místě na Křivoklátsku. Na samotě, hluboko v lesích, kromě personálu tam nezabloudí živá duše, jak je rok uherák dlouhý. Motel Halali je ideální místo.
Popis: ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.
Popis: Honza Marák (Tomáš Hanák) dávno rezignoval na kariéru „ajťáka“ a koupil chalupu na konci malé vesnice, kde se zabydlel se svoji ženou Markétou (Bára Schlesinger), dcerou Anynou (Anna Linhartová) a synem Sayenem (Vojta Vovesný). Honza pracuje v lese jako pomocný dělník, spravuje cesty, oplocenky, těží dřevo, pomáhá lesákům. Markéta se živí masážemi a alternativním léčením pacientů, kteří za ní dojíždí na chalupu. K tomu používá různé psychotropní rostliny a houby, což vede ke konfliktu se starousedlíky a poté s protidrogovou policií. Dcera Anyna navštěvuje přespolní ZDŠ, kde však stále propadá, protože se toulá po lesích a místo z učebnic se učí z přírody. Mezi starousedlíky patří zemědělná rodina Papošova. Ludva Papoš (Bolek Polívka) má svůj statek a polnosti, celý rok se stará o úrodu nebo chodí střílet divočáky nebo chlastá v hospodě. Jeho žena Vlasta (Eva Holubová) pracuje jako lesní dělnice. S dalšími ženami z vesnice sází stromky, žne buřeň, pálí dřevo, sbírá šišky. Jejich syn Ludva jr. (Tomáš Vorel jr.) na statku s rodiči nebydlí a s otcem sedlačit odmítá. Vystudoval vysokou lesnickou, takže pracuje jako adjunkt v revíru Josefa Cvrka (Jiří Schmitzer) a bydlí na hájence uprostřed lesa, sám se svým psem. Po práci chodí střílet škodnou, když tu se jedné noci potká s divoženkou Anynou, vegetariánkou...
Popis: Pohádka o tom, jak je důležité mít svého rybodlaka, a taky o tom, jak překonat osudovou kletbu i kouzla, která je snadné zneužít.Království tří rybníků postihla zlá kletba. Nadsmyslné bytosti odčarovaly ze zdejších rybníků všechny ryby, aby vytrestaly domýšlivého krále Boleslava. Jenže tento trest se obrátil především proti poddaným. Zmizení ryb, hlavního domácího produktu, je zbavilo tradiční možnosti obživy a zlikvidovalo jejich živnosti. Svou nespokojenost dávají stále hlasitěji najevo.I uvnitř královské rodiny se zahušťují vztahy. Králova dcera, princezna Lidunka, má úplně jinou představu o životě než její macecha. Chce navazovat na tradiční úlohu, kterou mladé ženy v tomto království vždy naplňovaly, ale stává se jednou z hlavních postav dění, v němž se o své místo na výsluní přetahuje několik vychytralých podvodníků. Nejvíc podfukář a zloděj Nikdáš, který nadsmyslným bytostem ukradl kouzelný proutek a má najednou v rukou velkou moc.V pravý čas se ale objeví mladý rybář Ludvík. Bude to právě on, kdo překoná kletbu, zachrání království a získá ruku princezny?
Popis: Konec léta ve filmu "JAKO NIKDY" znamená zároveň konec života. Vladimír Holas umírá. Kdo je Vladimír Holas? Malíř, sochař a pedagog okresního významu. Namaloval spoustu krásných obrazů - ale ne tak skvělých, jak si přál. Nebyl ve straně, nebyl ve Svazu výtvarných umělců, nezaprodal se minulému režimu. Dům v krásné krajině je jeho poslední útočiště, smrt je nevyhnutelná a on nechce umřít v odcizené nemocnici. Chce se skácet ve stoje, tak jak žil. Pro tento komorní film jsou klíčové tři postavy, vedle hlavního hrdiny jsou tu dvě ženy: Karla, asi pětatřicetiletá, je svému životnímu partnerovi něčím podobná: malířka, bohémka, pro ostrá slova nejde daleko. Kontrastní k těm dvěma je Jaruna, vdaná asi pětapadesátiletá žena, zdravotní sestra. Kdysi byla milenkou pana malíře. Tato trojice vede marný boj se smrtí, bojují sami se sebou a současně mezi sebou - což přináší každému z nich určité očištění.
Popis: V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod“ do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí. Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali. Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván.„Srpnové dny roku 1968 se v české kinematografii neobjevovaly příliš často,“ říká režisér Vladimír Drha. „Nepočítáme-li normalizační agitky, byl „osmašedesátý“ součástí českých filmů až v devadesátých letech, spíš ovšem jako pozadí, historická danost nebo ornament. Tento scénář využívá historického dne 21. srpna jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ dodává režisér.