Popis: Příběhy jedné historické generace - stárnoucích rodičů, dospívající mládeže a malých dětí. Děj je zasazen do konce šedesátých let - podzim 67 až léto 68 s krátkým epilogem přesahujícím do let sedmdesátých. Pražská vilová čtvrť Hanspaulka, jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro mozaikové vyprávění paralelních životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968.
Popis: Komedie podle románu a scénáře nejpopulárnějšího současného českého spisovatele Michala Viewegha navazuje na úspěch Románu pro ženy, který se stal nejúspěšnějším filmem loňského roku. Na dovolenou autobusem k Jadranu vyráží náhodná skupinka cestujících. Najdeme mezi nimi sympatickou Jolanu, její rodiče, jejichž partnerství léty dospělo k stereotypu, šarmantní stárnoucí dámy Helgu a Šarlotu, hvězdou zájezdu je Max, zpěvák a sexy idol, který si chce od erotických dobrodružství odpočinout s kamarády - gayi,. Průvodkyně Pamela, blondýna s růžovými brýlemi se rozhodla "vytvořit z nich správnou partu." Oni se však vidí poprvé v životě! Během cesty a pobytu u moře na všechny čeká řada komických, ale i absurdních situací, v nichž se lidé ukazují odhaleni, a to nejen do plavek. Přátelství, překvapivá setkání, letní milostná vzplanutí i divoké prázdninové vášně se odrážejí v příběhu plném humoru a jemné vieweghovské ironie.
Popis: Román pro ženy patří k nejoblíbenějším titulům Michala Viewegha, bezpochyby nejpopulárnějšího českého spisovatele současnosti. Knihy se dosud prodalo více než osmdesát tisíc výtisků a s dobrým ohlasem vyšla také chorvatsky a německy, podepsána je smlouva na vydání v Itálii a chystají se překlady do několika dalších jazyků. Žánrově lze film charakterizovat jako inteligentní romantickou komedii, založenou na originální situační komice, vtipných dialozích a jímavém lidském osudu. Román pro ženy je jemně groteskním příběhem dvou žen: dvacetileté Laury (Zuzana Kanócz), která pracuje v redakci dámského týdeníku Vyrovnaná žena, a její ovdovělé matky, tlumočnice a překladatelky Jany (Simona Stašová). Obě ženy hledají toho pravého a stále se jim to nedaří. Jana, která kdysi chodila s jedním Čechem, a proto "typické" Čechy upřímně nesnáší, marně hledá svého vysněného cizince a útrpně odolává tragikomické dvornosti dobráckého souseda Žemly (Miroslav Donutil). Laura se po dvou vztazích (s lektorem angličtiny a mladičkým prodavačem mobilních telefonů) zamiluje do čtyřicetiletého Olivera (Marek Vašut), který je zaměstnán coby kreativec v reklamní agentuře. Výchozí zápletkou celého filmu je fakt, že Oliver byl před dvaceti lety velkou láskou Lauřiny matky, jinými slovy oním "typickým" Čechem...
Popis: Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando, si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda do kláštera, aby se mu tam dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn pak svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle: jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještěže potká drvoštěpa Drnce, který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem... S fortelným dřevorubcem Drncem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž prý - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga - by mohl vyléčit jejich stonavou princeznu Zubejdu, nad níž se sultánovi Solimánovi bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu vyvolenou ženu. V sultánově paláci je naštěstí také hodná krajanka La Mad, která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a to třetí souvisí už přímo s mladým Lotrandem...
Popis: Hořká komedie režiséra Ondřeje Trojana Občanský průkaz na motivy stejnojmenné knihy Petra Šabacha sleduje osudy čtveřice dospívajících mladíků, jejich přátel, lásek a rodičů od okamžiku, kdy v patnácti letech dostanou občanský průkaz, až do chvíle, kdy se v osmnácti snaží uniknout vojně a pokoušejí se získat modrou knížku. Petr, Aleš, Popelka a Míťa dospívají v sedmdesátých letech, v době, kdy vyjít na ulici bez občanského průkazu znamenalo koledovat si o průšvih, a kdy povinná vojenská služba byla pro mnohé tím největším strašákem. Každý po svém i společně se snaží neztratit v totalitním státě zdravý rozum a smysl pro humor, ale také nezadat si s režimem. Prožívají řadu epizod, některé jsou úsměvné s nádechem absurdní grotesky, jiné dramatické a fatální. Občanský průkaz vypráví o tom zvláštním životním období, kdy dětství zvolna přechází v dospělost, a tahle cesta v každé době vede skrz bourání konformismu a rodičovských ideálů, revoltu vůči společnosti, hledání a nalézání sebeúcty. Tehdy stejně jako dnes…
Popis: Tři bratři (Vojtěch Dyk, Tomáš Klus, Zdeněk Piškula) se vydávají do světa na zkušenou, aby si našli nevěsty a rodiče jim mohli předat hospodářství. Sourozenci při svém putování jako kouzlem vstupují do slavných pohádek, ve kterých je čeká mnoho nástrah, nečekaných příhod a možná také láska... Filmová pohádka Tři bratři nabízí spoustu dobrodružství, překvapivých situací, ale také laskavého humoru. Děj filmu, včetně známých a oblíbených písniček, které ve filmu zazní, pochází z pera Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře.
Popis: Komedie vás přesvědčí o tom, že i na chmurné stránky naší historie je možné se dívat s nadhledem a humorem. Čo bolo, to bolo... Major Terazky vede svůj šik pétépáků od průšvihu k průšvihu vstříc světlým zítřkům. Česká filmová komedie podle románu Miloslava Švandrlíka.
Popis: Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.
Popis: Každoroční pánská jízda tří otců se vlivem razantního zásahu manželek stává něčím jako mateřskou školou v zimní přírodě. Ukáže se, že v jistých situacích jsou otcové lepšími mámami nežli mámy samé, což platí hlavně tehdy, když mámy nejsou v dohledu. Jejich výchovné metody jsou velmi svérázné a vyvolávají plno zmatků a úsměvných situací....
Popis: Chamtivá macecha připraví svého nevlastního syna Petra o všechno, včetně dědictví po jeho otci. Petr se mezitím seznámí s dcerami místního knížete, když je zachrání při projížďce, při které se jim splašili koně a zaujme ho vyzývavá Angelína. Petr však pro ni nic neznamená. To její sestra Adélka, hodná a skromná, se do Petra hned zamiluje. Petrova macecha se neštítí ničeho, a aby se ho zbavila, spikne se s místním správcem společně proti Petrovi kují pikle a pošlou ho do vězení a poté i na vojnu. Petr však uteče a protlouká se světem. Když už neví kudy kam, potká věrného a spravedlivého přítele samotného čerta
Popis: Devět let po Pelíšcích se filmový štáb v čele s Janem Hřebejkem vrací do Košíř na místo činu. Jen o pár bloků dál, kde vznikly památné scény jako „maršál Malinovskij“ nebo knedlíko-noková hádka, se od 14. srpna natáčí komedie U mě dobrý. Jan Hřebejk spolu se scenáristou Petrem Jarchovským a producentem Ondřejem Trojanem slibuje, že film s hvězdným obsazením bude návratem k divácky nejvděčnějšímu žánru – komedii právě ve stylu Pelíšků. Nahrávají tomu kromě podobných lokací dvě věci. Do hlavní role obsadili Bolka Polívku – a vedle něj další osvědčené hvězdy, Jiřího Schmitzera, Petra Formana a nově Miroslava Vladyku, Josefa Somra nebo Lenku Vlasákovou. Hlavně ale: opět se inspirovali historkami svého oblíbence Petra Šabacha.Mariášová komedie U mě dobrý bude připomínat nejen Pelíšky a Pupendo. „Jelikož je to Šabach, film bude blízký našim předchozím komediím. Zároveň si však myslím, že by mohl pamětníkům připomenout Rozmarné léto nebo Slavnosti sněženek,“ míní Jan Hřebejk. Pohoda rozmarného léta u řeky by měla na diváky dýchat díky tomu, že většina děje se odehrává u Vltavy na Libeňském ostrově, kam se štáb přesune za týden. „Stvořili jsme svět, jaký je nám blízký: zahrádkářskou kolonii kdesi u vody s jejími obyvateli. Dějově bude film zapadat do začátku 90. let,“ popisuje námět filmu Jan Hřebejk.Bolek Polívka ztvární roli vysloužilého varietního kouzelníka Mrklase, Jiří Schmitzer Tondu, který točí v provizorní hospůdce pivo, Miroslav Vladyka koktavého smolaře Káju. „Ženských postav je tentokrát míň, ale objeví se tam dvě herečky, jimž se velmi obdivuji. S Lenkou Vlasákovou jsem spolupracoval v pražském divadle Na Jezerce a Simonu Babčákovou jsem chtěl už dlouhá léta obsadit – teď bude hrát Kájovu partnerku. Její roli ještě vylepšíme, protože tak dobrá herečka potřebuje mít prostor.“ V úloze Tondova syna Jáchyma se ocitne Mário Kubaš. Jan Hřebejk obsadil také celou řadu přátel ze smíchovského přístavu a své oblíbené herce malých rolí, jako je Andrej Toader.Zatím si můžeme jen představovat, jak ospalou letní náladu filmové osady u řeky rozvíří nečekaný proud událostí. V chlapech se probudí klukovská duše žíznící po dobrodružství. A po spravedlnosti. Jelikož si při své bláznivé akci užijí náramnou legraci, napovídá, že by se i divák mohl báječně bavit a s napětím čekat, jak to všechno dopadne.Stejně jako ve všech Hřebejkových filmech bude nezanedbatelnou roli hrát i hudba – ta by měla být zčásti dobová. Režisérovi se povedl jeden zajímavý úlovek: „Na tržišti ve Vysočanech jsem narazil na Rusy, kteří prodávají ruské filmy na DVD a ruskou hudbu. Z jejich auta se linula písnička z přelomu 80. a 90. let – jejich osobní výběr diskotékové hudby mě okamžitě zaujal. Už tedy mám jednu ruskou písničku, kterou tam určitě použijeme.“ A přiznává, že se svým týmem vždycky používali obdobné hudební „ptákoviny“. Když například Jiří Kodet v Pelíšcích představoval projekt pomníku, scénu podbarvovala islandská lidovka. „Fungovalo to, tak věřím, že i ruská píseň potěší!“ říká Hřebejk s úsměvem.Podle knížek Petra Šabacha napsali Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským už tři filmy. Původně uvažovali dokonce i o komediálním seriálu - tak se jim Šabachovy povídky líbily. Seznámili se se spisovatelem v roce 1988, kdy vyšla knížka Jak potopit Austrálii. Fascinovala je nejen povídkou Šakalí léta, která se stala základem jejich filmového debutu. „V těch povídkách byly všechny ctnosti pozdějších Šabachových věcí - humor, poezie. Od Šakalích let přes Pelíšky k Pupendu jsme se poetice Petra Šabacha vlastně přibližovali. Teď jsme vybrali jednu z povídek a obohatili jsme ji o motivy z dalších tří. Věřím, že v tomto filmu se nám Petrův humor a poetický laskavý pohled podaří ještě posunout dál,“ uzavírá Jan Hřebejk. Návrat ke komediálnímu žánru diváci brzy pocítí i u nového hřebejkojarchovského filmu Medvídek, který vstoupí do kin 6. září.