Popis: Před deseti lety byla malá Bonnie, dcera Eve Duncanové, unesena a zavražděna. Její tělo se nikdy nenašlo. Vrah, odsouzený k trestu smrti, odmítl prozradit, kde je ukryl. Eve dnes pracuje pro policii v Atlantě jako forenzní sochařka - rekonstruuje těla lidských obětí. Jednoho dne jí zavolá tajemný muž jménem Dom, a řekne, že ví, kde je Bonniin hrob. Tvrdí, že Bonnie se převtělila do desetileté holčičky jménem Jane, a tu že chce zabít. Eve s pomocí svého přítele Joea, policejního detektiva, Jane najde, a když je její pěstounka vzápětí zavražděna, je rozhodnuta ji chránit. Poruší přitom zákon, protože Jane, která je svěřena sociální péči, unese. Dom s Eve hraje podivnou hru, při které přibývá zavražděných, ale Eve se nezalekne. Je rozhodnuta ochránit Jane a najít místo, kde je pohřbena její dcera. Obé se jí nakonec podaří, a odhalí i vraha, který věděl o každém jejím kroku, protože pracoval u policie.(oficiální text distributora)
Popis: Propracovaný detektivní thriller s Melem Gibsonem, který se v hlavní filmové roli objevuje poprvé od roku 2002, kombinuje skvělý scénář s přímočarou akcí. Detektivovi Thomasovi Cravenovi umírá v náručí jeho vlastní dcera. Během vyšetřování její vraždy proniká Thomas stále hlouběji do nebezpečného světa zločinů velkých korporací, vládního krytí a vražd, které je mají utajit. Jeden z nájemných vrahů, kteří zametají a čistí důkazy, ho navede směrem, jež změní pátrání na divokou temnou cestu až na hranici vykoupení.
Dr. Martin Harris (Liam Neeson) se probere z komatu po autohavarii v Berlíně a zjistí, že ho jeho vlastní žena (January Jones) vůbec nepoznává a jeho identitu si přivlastnil úplně cizí muž (Aidan Quinn). Úřady, které mu nevěří, ho naprosto ignorují. Pronásledují ho tajemní nájemní vrazi a on je sám, unavený, na útěku. S pomocí nečekaného spojence (Diane Kruger) se po hlavě vrhá do smrtelné záhady, která ho přinutí pochybovat nejen o jeho příčetnosti a identitě ale i o tom, jak daleko je schopný zajít, aby odkryl pravdu.(oficiální text distributora)
Uklízeči Leo a Elvis dávají do pořádku chatu v lese, kde zemřel starý muž a všude je spousta krve. V kůlně najdou vchod, který vede do ukrytých podzemních místností.
Popis: John a Laura Taylorovi (Morris Chestnut a Regina Hall) tvoří mladý, profesionální pár, který zoufale touží po dítěti. Po vyčerpání všech ostatních možností si nakonec najmou Annu (Jaz Sinclair), dokonalou ženu, která se má stát jejich náhradní matkou. Čím pokročilejší však její těhotenství je, tím závažnější a nebezpečnější se stává i její psychopatická posedlost Johnem. Manželé jsou vtaženi do Anniny vražedné hry a musí si znovu vybojovat kontrolu nad svou budoucností dřív, než bude příliš pozdě.(HBO Europe)
V tomto dokumentu se Alex spoléhá na to, že mu jeho dvojče Marcus poví o minulosti, o kterou kvůli ztrátě paměti přišel. Jenže Marcus skrývá temné rodinné tajemství.(Netflix)
Popis: Někde v Texasu na hřbitově byla zhanobena lidská těla. Skupina mladých lidí se rozhodne vypátrat pachatele hrůzných činů a prožije strašlivé dobrodružství. Většina diváků po projekci dnes už klasického díla pociťovala převážně jen úzkost. Mráz nahání již samotná zvuková stopa, aniž bychom spatřili nechutné detaily. Režisér Tobe Hooper vytvořil jeden z pilířů gore (nebo také splatter) filmu. Stejně jako Kanibal holokaust (1979), uvedený na prvním ročníku Festivalu otrlého diváka, i zde je navozena atmosféru autentičnosti, čímž tento paradokument nabývá na účinnosti (vše zesíleno vědomím, že základní linie je inspirována reálným příběhem skupiny výletníků zmasakrovaných rodinou kanibalů). Hrůzy je u diváka dosažena již prostým faktem, že to příšerné, co sledujeme na plátně, je vlastně velmi reálné a mohlo by se stát každému z nás. Tak se můžeme mnohem snadněji a věrohodněji identifikovat s jednotlivými protagonisty než v případě upírských obětí. Budeme-li pozorně sledovat, jak vzniká atmosféra tohoto kanibalistického filmu, zjistíme, že režisér je velmi obezřetný při využívání násilí (alespoň vzhledem k současným trendům). Náročné bylo i samotné natáčení – malý rozpočet, pekelné horko v Texasu a představitel vraha s motorovou pilou se neustále zraňoval, protože přes masku špatně viděl. Nicméně vzniklo nesmrtelné dílo, které opět bojovalo s cenzurou (dlouho bylo jeho šíření zakázáno ve Velké Británii) a doposud je objektem zájmu, nejen skalních fanoušků. Jen ve Spojených státech se v době premiéry psalo např. v Los Angeles Time: „...jsme svědky odporného zneužití filmové suroviny….“ nebo v časopise Harper: „…Tento film je pouze hnusná sračka, v níž nelze najít nic hodného zapamatování. Je to pouze směs hysterie, debility okořeněné kanibalismem, voodoo, astrologií a kultem hippies. Vše obalené přehnaným násilím, které si může vymyslet jen chorý mozek…“ Samozřejmě se Masakr dočkal svých pokračování: Texaský masakr 2 (1986, r. T. Hooper) – ten více přechází do chtěného černého humoru a absurdity, Kožená tvář III (1990, r. Jeff Burr) a Masakr v Texasu (1994, r. Kim Henkel). V rámci festivalu budeme možnost porovnat vzor se svým remakem z roku 2003.