Popis: Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.
Popis: Magický svět dobrých i zlých snů, který se ukrývá přímo v našich peřinách, ožije v muzikálové pohádce F. A. Brabce ve formátu 3D. Na malebném náměstí stojí proti sobě dva domy. V jednom se nachází čistírna peří, v druhém má kabinet paní Hilda – vykladačka snů. Mezi nimi vládne nepřátelství na život a na smrt. Dědeček z čistírny nedávno objevil skrytý svět snů v peřinách a umí z nich zlé sny odfiltrovat. Vykladačka snů je díky tomu bez práce. Všem v okolí se zdají samé pěkné sny a s těmi se pro radu nechodí. A kdyby se něco ošklivého do spaní přece prodralo, stačí si dát peřinu vyčistit. Zlé sny skončí zamčené ve sklepení pod čistírnou. Ale jednoho dne děda záhadně zmizí. Celou rodinu z čistírny pak čeká dobrodružství, o kterém se nikomu ani nezdálo. Boj s paní Hildou a boj o sny a se samotnými sny vyvrcholí v magickém polštářovém světě přímo v peřinách.
Popis: Půvabná studentka Hanka se na chmelové brigádě stává středem zájmu vychloubačného premianta Honzy a čestného a zásadového, byť poněkud svéráznějšího Filipa. Romantika v podkroví školy, kde jsou studenti ubytováni, však končí necitlivým zásahem pedagogického dozoru. Svěží, optimistický, sedmnáctiletý český film. A dnes už také nesmrtelná legenda! "Ten příběh, který uvidíte a co tak divně začíná, ten mohlo prožít vaše dítě, ať chce či nechce rodina. Ten může prožít vaše dítě a nikoli jen na chmelu a když se nad ním zamyslíte, dosáhl svého účelu." Tímto nápěvem začíná český muzikál, který není třeba nijak představovat. Příběh lásky, která vznikla ke zděšení okolí na chmelové brigádě, patří mezi naše nejoblíbenější filmy také díky skvělým písničkám, které zpívají Karel Gott, Josef Zíma, Jana Petrů, Karel Štědrý a Jana Malknechtová.
Popis: Úspěšná muzikálové komedie o svobodě, nezávislosti, rudé hvězdě a rokenrolu. Odehrává se v Praze roku 1959 v okolí dejvického hotelu Internacional. Do poklidného maloměstského života nečekaně zasáhne "muž odnikud" mladý chuligán Bejby, který svým výstředním oblečením, kytarou a vášní pro rokenrol rozbouří stojaté vody nejen klukovského světa, ale také do světa dospělých snažících se nemyslet na lehkou dobu v níž musejí žít. Bejby svým nečekaným příchodem zasáhne do života číšnického pomocníka Edy Drábka, okrskáře Prokopa a jeho syna přezdívaného Kšanda, a svým způsobem i do života barové zpěvačky Milady a jejího manžela, arogantního estébáka Přemka.
Popis: V pohádkové komedii se narodila podivná princezna. Lze ji natahovat na klíček jako mechanickou hračku. Na první pohled to vypadá jako jistá výhoda, neboť zlobí-li takové dítě, rodiče je prostě nenatáhnou. Dostaví-li se ale čas dospívání a s ním i první láska, už to není tak jednoduché. Však také měla princezna Mařenka se svou "zvláštností" nemalé potíže.
Popis: Maria se po nedobrovolném pobytu ve vězení pro mladistvé vrací do drsného prostředí Bronxu. Tady chce prostřednictvím svého tanečního talentu a obrovské ctižádosti konečně změnit svůj život. Celé své srdce i duši obětuje tanci a spolu se svou taneční skupinou se začíná připravovat na televizní taneční soutěž “Tancuj, nebo zemři”. Podobně jako Honey před ní, i Maria objevuje vzrušení z tance, když si uvědomuje, kdo opravdu je a kam patří.
Popis: Raj Malhotra byl jako student vyhozen z jedné prestižní školy, protože si otevřeně vyznali lásku s ředitelovou dcerou. Ta v žalu nad ztracenou láskou spáchala sebevraždu. Po letech se však Raj do školy vrací, tentokráte jako učitel hudby, s předsevzetím udělit jednu životní lekci a změnit poměry, které panují pod stále stejným konzervativním vedením. Výrazně mu v tom pomohou tři nový studenti, kteří si brzy najdou i zajímavější objekt zájmu, než jen studium.(berg.12)
Popis: "Muzikál totalitního věku" je podtitul snímku KOUŘ, ve kterém vycházel Tomáš Vorel ze svého druhého pověstného školního filmu IING. (1985), jenž zde však doznal mnoha změn. Zůstala vlastně jen osa příběhu: mladý inženýr přichází na své první působiště se záměrem pracovat, což se však v bizarních poměrech éry posledních let totalitní křeče ukáže být šokujícím výstřelkem. Mirek svým neobvykle normálním postojem uvede do chodu běh "místních" dějin, a tak společenské zlo (zosobněné nekompetentními šéfy) je aktuálně svrženo spravedlivě rozhořčeným, probuzeným davem a jsou nastoleny nové pořádky, které však v mnohém začínají připomínat pořádky staré, obrácené naruby. Na scénáři spolupracoval s Tomášem Vorlem vedoucí jednoho z divadel Pražské pětky, Lumír Tuček z Recitační skupiny Vpřed. Snímek má poetiku typickou pro zmíněné společenství: prolínání vážného s nevážným, ironie s obdivem, reality s bizarností, skutečnosti s absurditou.
Popis: Po rozchodu se svým manželem se postarší Grace vydá do Londýna na pohřeb svého milovaného zpěváka Victora Foxe. Seznámí se zde s Victorovým milencem Dirkem a přemluví ho, aby se s ní vrátil do Chicaga a pomohl jí vypátrat Foxova vraha.(oficiální text distributora)
Popis: Dvanáct synů měl Jákob, který žil za dávných časů v zemi Kananejské. Ale jednoho miloval nade všechny: Josefa, který se tak velmi podobal své matce. Josefa, s nímž znovu prožíval své mládí. Netušil, že v srdcích svých ostatních synů rozdmychává plamen zášti. Netušil, že nádherný plášť, který mu koupil na důkaz své přízně, bude poslední kapkou do poháru jejich nenávisti. Ani Josef, který tak štědře rozdával svůj šarm napravo i nalevo, neměl tušení, že si svým chováním a sebevědomými řečmi dláždí cestu do málo záviděníhodné budoucnosti: do otroctví...Biblickým příběhem o Josefovi, prodaném do egyptského otroctví, začala v polovině šedesátých let spolupráce dnes slavné autorské dvojice Tim Rice a Andrew Lloyd Weber. Napsali jej na žádost svého přítele Alana Doggita, ředitele školy, který potřeboval hru pro děti. Muzikál měl premiéru 1. března 1968 a od té doby se hraje neustále. Nejen na profesionálních jevištích, ale i ve školách. Svěží melodie, vtipný ústřední příběh, nadčasové téma vztahů v rodině, možnost dát hereckou a pěveckou příležitost doslova stovkám dětí – pro to vše se stal „Josef" trvalkou, k níž se zejména britské školy neustále vracejí.(Česká televize)