Popis: Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří.(Česká televize)
Popis: The Passion of the Christ je film o posledních dvanácti hodinách života Ježíše z Nazaretu. Film začíná v zahradě Getsemanské, kam se Ježíš odešel modlit po Poslední večeři. Ježíš odolává Satanovým svodům. Následkem zrady Jidáše Iškariotského je Ježíš zatčen a odveden zpátky do města Jeruzaléma, kde ho vůdcové farizeů obviní z rouhání a vynesou nad ním rozsudek smrti. Ježíš je předveden před Piláta, římského místodržícího v Judsku, který si vyslechne obvinění vznesená farizeji proti Ježíšovi. Pilát pochopí, že se jedná o politický spor, a předá záležitost králi Herodovi. Herodes vrátí Ježíše Pilátovi, a ten předloží lidu volbu, zda má propustit Ježíše nebo zločince Barabáše. Lid rozhodne, že propuštěn má být Barabáš a Ježíš má být odsouzen. Ježíš je předán římským vojákům a zbičován. Ježíš, ztýrán k nepoznání, je opět předveden před Piláta, a ten ho ukáže lidu, jako kdyby chtěl říct: "Nestačilo to už ?" Nestačí to. Pilát si nad celým dilematem myje ruce a nařídí svým lidem, aby konali tak, jak si to přeje lid.Ježíš na sebe bere svůj kříž a musí ho nést celým Jeruzalémem až na vrchol Golgoty. Na Golgotě je Ježíš přibit na kříž a prožívá poslední pokušení - strach z toho, že ho jeho Otec opustil. Svůj strach překoná, pohlédne na Marii, svou svatou matku, a řekně něco, co dokáže plně pochopit jen ona: "Dokonáno jest." Pak umírá se slovy: "Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha." V okamžiku jeho smrti se země otřásla.Scénář k filmu The Passion of the Christ vytvořil producent a režisér Mel Gibson ve spolupráci s Benediktem Fitzgeraldem (Chladnokrevně, Zelda). V podstatě se jedná o upravené pašije zkompilované ze všech čtyř evangelií - Matoušova, Markova, Lukášova a Janova.Gibson od počátku věděl, že nejdůležitější bude najít toho pravého herce pro roli Ježíše Krista. Jeho volba nakonec padla na Jima Caviezela, který naposledy hrál ve filmu Hrabě Monte Cristo. Caviezela, který je aktivní katolík, tato nabídka okamžitě oslovila. Jako pozoruhodná shoda okolností se mu jevilo i to, že právě oslavil 33. narozeniny a dostal se tedy do "Kristových let". "Ještě nikdo takhle Ježíše neukázal a podle mě Mel ukazuje, jak to doopravdy bylo. Nepoužívá násilí pro násilí, nikdy to nebylo bez důvodu. Ten realismus bude asi mnohé šokovat, ale právě proto je ten film tak nesmírně silný." Pro scény, kdy Ježíš absolvuje bití a bičování nechvalně proslulým římským vynálezem, "devítiocasou kočkou" (důtky s kovovými konci, které trhaly kůži), musel Caviezel podstoupit dlouhé přípravy v maskérně. Po makeupu, kterým měl pokrytu většinu těla, mu naskákaly puchýře, díky kterým pak nemohl v noci spát. Scény ukřižování se natáčely 14 dní, během kterých musel nést, či spíše vláčet cca 70 kg těžký kříž (skutečné kříže vážily až dvojnásobek) až na Golgotu, to vše zahalen pouze do plátna, přestože se natáčelo během zimy. Někdy byl tak podchlazen, že nemohl ani promluvit a štáb mu musel na obličej přikládat ohřívací balíčky, aby vůbec rozhýbal rty. To ještě nebylo všechno - při natáčení během bouřky do Caviezela a pomocného režiséra Jana Micheliniho udeřil blesk - sjel do Micheliniho deštníku a zasáhl i Caviezela, ale jako zázrakem nebyl ani jeden z nich vážně zraněn. Caviezel nicméně na natáčení vzpomíná v dobrém: "Kdybych tím vším neprošel, nebylo by to utrpení tak autentické, takže to tak muselo být," říká.
Popis: Margaret Thatcherová, neobyčejná a všestranná žena, která dokázala, že vysoká politika není jen výsadou mužů, se jako první žena stala premiérkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Svým nekompromisním přístupem k politickému, ale i osobnímu životu, získala přezdívku Železná lady. Film ukazuje Margaretino jedenáctileté působení v pozici předsedkyně britské vlády, její neústupnost a rozhodnost, ale i to, jakou cenu zaplatila za politický vliv a moc.
Popis: Výpravný hollywoodský film, jemuž vévodí výkon Richarda Burtona v titulní roli, se soustřeďuje nejen na historické děje ve 3. století před Kristem, kdy Alexandr Makedonský dobýval téměř celý tehdy známý svět, ale také na intriky a jednotlivé lidské osudy. Alexandrovo stoupání k vrcholu začalo ve chvíli, kdy porazil perského krále Daria a stal pánem Asie. Jeho titánské plány však zmařila smrt...(oficiální text distributora)
Britský dramatik a spisovatel Oscar Wilde sice žil v manželství a měl dva syny, ale navzdory něžnému vztahu k manželce podlehl i vášnivé lásce k oslnivě krásnému, ale poněkud sobeckému a lehkomyslnému lordu Rossovi. Wilde se ocitá mezi mlýnskými kameny divadelních úspěchů a společenského opovržení.(oficiální text distributora)
Psychiatrička Nise da Silveira nově nastupuje do psychiatrické léčebny, kde vůči pacientům vládne pevná ruka personálu a lobotomie je zdejším vitamínem C. Píšou se padesátá léta a podobné praktiky jsou běžné v celém civilizovaném světě. Přísná, ale současně i mimořádně citlivá Nise se však s tímto stavem nehodlá smířit a čelíc protivenství svých vlastních kolegů a podřízených začíná na klinice zavádět nové pořádky. Sama si totiž prošla podobnou zkušeností, kdy se během vlády vojenské junty ocitla ve vězení kvůli svým marxistickým myšlenkám. Filmová biografie režiséra Roberta Berlinera se však zaměřuje pouze na její působení na psychiatrii, kde musí čelit nekritickému systému, kterému vládne pevná ruka lékařského patriarchátu. Nise: Srdce bláznovství se řadí mezi biografické spektákly v tom nejlepším slova smyslu, kdy režisér Roberto Berliner vypráví fascinující příběh o vzpouře obyčejného člověka, jež v jakékoliv době nabývá na palčivé aktuálnosti.(Kino Brasil)
1918, Finsko po občanské válce. Parikka, slavný herec Dělnického divadla, je chycen a poslán do zajateckého tábora, kde se jeho přeživší kamarádi zmítají na pokraji života a smrti. Všichni rudí povstalci v táboře mají být popraveni. Ani Parikka není v nijak záviděníhodné situaci – jeho druzi ho považují za zrádce. Mladý praporčík Nyborg, který Parikku jako herce obdivuje, stojí v čele popravčí čety, ale není schopen dát příkaz k palbě. Parikka vzdoruje smrti tím, že před četou vtipkuje, a nakonec se mu podaří dozorce rozesmát. Kapitán Kalm, velitel tábora, se nečekaně rozhodne popravu zastavit. Udělá Parikkovi návrh – pokud herec a jeho přátelé secvičí zábavnou hru pro jeho německé hosty, nebudou zastřeleni.(Cinemax)
Tolani řeší strasti života v nigerijském Lagosu 80. let a se svojí mazanou kamarádkou se přitom zaplete do pašování drog. Tahle akce pro ni ale bude mít vážné důsledky. (Netflix)