Popis: Pátý celovečerní film režiséra Františka Vláčila - počítáme-li rozlehlou vančurovskou poému MARKETA LAZAROVÁ "jen za jeden" - je jeho čtvrtou výpravou do historie. Na rozdíl od předchozích tří, ĎÁBLOVY PASTI, MARKETY a ÚDOLÍ VČEL, jde tentokrát o historii nedávnou, jejíž pamětníci budou tvořit většinu publika. ADELHEID se odehrává po konci druhé světové války v pohraničí, na severní Moravě. V čase oné neklidné hranice, kdy tu ještě žije neodsunuté německé obyvatelstvo, kdy mezi ním vedle zdeptaných a usmýkaných válkou a porážkou jsou i nepoučitelní, snažící se mstít a zabíjet. A kdy sem z vnitrozemí začínají proudit ti, kdo odsud museli kdysi utéci, a s nimi i nový osadníci, kdy s poctivými sem táhne i dav rabovatelů. Tuhle spletitou, dramatickou podobu místa a času navozuje Körnerův a Vláčilův film v dynamické vstupní scéně příjezdu bývalého důstojníka západní armády Viktora Chotovického, který má převzít správu majetku největšího nácka v kraji Heidemanna. A tento začátek je také až do samotného závěru jediným místem filmu, kde se šířeji rozevře kulisa doby. Neznamená to, že by však ve filmu chyběla. Podmiňju totiž celý příběh Viktora a Heidemannovy dcery Adelheid, sloužící mu na zámečku, jenž za války patřil jejímu otci. Vstupuje sem nejen jako minulost, kterou je každý člověk svázán, ale i jako přítomnost - v návštěvách strážmistra a jeho pomocníčka na zámečku, který je trvalým místem děje, a v závěrečném vystoupení bratra Adelheid, údajně padlého na východní frontě. Vstupuje sem, do místa jakoby odloušeného od okolního světa, navzdory iluzi, kterou si Viktor snaží vytvořit. Je to zvláštní hrdina: nevedla ho sem ani vášeň mstitele, ani touha po zbohatnutí, ani budovatelský elán. Přichází unaven válkou, nemocný osamělý. Člověk, který toužil po domově, nenašel ho a teď hledá aspoň klid a zdání domova. Upne se k Adelheid, upne se k ní tím více, čím víc poznává její lidskou tragédii. Nevidí v ní "Němku", ale člověka, a i když mezi ní a jím stojí přehrada řeči, hledá u ní porozumění, cit, věří v to, že může překonat minulost, hledá lidský kontakt. Složitý vývoj vztahu těchto dvou, plný napětí, chvilek porozumění, i nového odcizování, je jádrem filmu, vylíčeným s jemným citem pro všechno "nedefinovatelné", co v takové situaci mezi lidmi existuje a vzniká. Každý z nich vlkádá do tohoto vztahu své zázemí, a právě o něj se nakones Viktorova iluze konečně nalezeného domova a citového pouta rozbíjí. Není to hra, ale opravdový zápas těchto dvou se vším, co je v nich a kolem nich. Není to romantický příběh "velké lásky", spíš smutná a z hlediska z hrdiny nakonec i trochu trapná historie, protože se pokoušel vytvořit cosi, čím se chtěl vzepřít času a včerejšku, najít novou jistotu tam, kde byla už předtím zviklána a odsouzena ke zmaru. Vláčil s velkým citem pro vnitřní atmosféru příběhu rozehrává vztah obou hlavních hrdinů, odhaluje jejich tajemství, vrší postupně všechno to, co nakonec vytvoří vnitřní svět jeho filmu.(oficiální text distributora)
Popis: DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 - 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 - 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a "Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech"...(oficiální text distributora)
Popis: Vojnová dráma režiséra Jiřího Weissa sa odohráva na jeseň roku 1944. Poslední zranení partizáni opúšťajú dedinskú školu. Mladá učiteľova žena ukrýva jedného z nich a kritizuje manžela za jeho prílišnú opatrnosť. Je to však práve on, kto musí napokon urobiť zásadné rozhodnutie...(oficiální text distributora)
Příběh z 1. světové války, situovaný na východní frontu, lze označit jako psychologické drama právě tak jako podobenství. V prvním případě jde především o portrét kaprála Hoferika, jenž slepě plní rozkazy nadřízených i za cenu zbytečných ztrát na životech svých vojáků. V tom druhém stojí v popředí téma moci, jejíž představitelé se ve chvíli potřeby nezdráhají zbavit i svého nejoddanějšího služebníka. Film zaujme pečlivě vystavěným scénářem, propracovanými dialogy a replikami, důmyslně opakovanými v různých významových kontextech, a sugestivní evokací všudypřítomného zmaru.(MFF Karlovy Vary)
Podle námětu Jana Procházky natočil v roce 1966 režisér Karel Kachyňa komorní příběh z posledních dnů druhé světové války. Ústřední hrdinkou je zoufalá venkovská žena, které Němci pověsili muže a které osud přivedl do rukou mladého vojáčka, na němž může vykonat svou pomstu.
Popis: Žena zapisuje do deníku informace o zcela banálních úkonech, které vykonává na své usedlosti. Nečiní tak z dlouhé chvíle ani s vírou, že si je někdo přečte. Vlastně je psát nechce, ale musí, aby si udržela zdravou mysl. Ta už je dlouho těžce zkoušena poté, co se žena ocitla odstřižena od okolního světa neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Snímek na jedné straně buduje takřka žánrové napětí, ale stejnou měrou zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci. Přestože zeď je zde do značné míry jen metaforou, filmem prostupuje takřka hororová nálada. Režisér nechává protagonistku obklopit podobně magickou přírodou jako ve von Trierově Antikristovi. Nejen díky Pölslerově práci s prostředím působí snímek jako povědomě realistický sen, do něhož vstoupil jediný, ale o to více zneklidňující cizorodý prvek. Úplně přirozené věci tu vyznívají hrozivě, ačkoli ve skutečnosti nejsou zdrojem nebezpečí.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Gina (Blake Livelyová), která v dětství přišla o zrak, spoléhá na oči svého manžela Jamese (Jason Clarke) – zdá se, že tato závislost utužuje jejich vášnivý vztah. Když se ale Gině naskytne příležitost podstoupit transplantaci rohovky a začne znovu vidět, jejich život a vztah se obrátí vzhůru nohama. Mladá žena si totiž začne uvědomovat znepokojující realitu jejich manželství.(HBO Europe)
Popis: Hlavním hrdinou tohoto komediálního příběhu je soukromý psycholog Jakub. Snaží se pomáhat druhým, ale svoji vlastní situaci tak úplně nezvládá. Zadlužil se, splácí hypotéku, platí alimenty a přestavuje ordinaci. Je nekonečně nevyspalý a unavený. Do toho všeho mu bratr svěří do péče jejich starého otce, který je již delší dobu ponořen do světa stařecké nemohoucnosti a počínající demence. Jeho vnitřní rozpoložení hraničí s duší zlobivého dítěte, a tak péče o něj dostává mírně groteskní ráz. Ve chvíli, kdy je pro Jakuba situace už téměř neudržitelná zasáhne vyšší moc v podobě zvláštního léku s podivuhodnými účinky: BrainStorm! A tak všichni dostávají druhou šanci napravit to, co nestihli v čase původně k tomu vymezeném přírodou...(oficiální text distributora)
Laura (Heike Makatsch) a Nils (Mark Waschke) se chtějí odstěhovat z velkoměsta na předměstí se svou malou dcerkou Fanny, daleko od znečištěného vzduchu. Jenže místo, které si vybrali je bránou do komunity s názvem „Šestnáct dubů". Stráž u brány kontroluje nové příchozí a nikdo se nedostane dovnitř bez povolení. Jak se zdá, je to bezpečné a zdravé prostředí pro malou Fanny. Ale na uvítacím večírku se sousedy začne mít Laura podezření, že je zde něco divného. Všechny ženy jsou úžasně krásné a s věčně dobrou náladou, kterou jim udržují tabletky od místního lékaře. Všichni muži se dobře baví- a když Nils na doporučení zapne pozdě v noci televizi, vidí ve filmu pro dospělé hrát někoho, kdo vypadá hodně podobně jako jejich sousedka Marlene...(TV Barrandov)
Nejhorší zvuk, který můžete uslyšet v ráji, je zaklepání na dveře. Jennifer Lawrence a Javier Bardem hrají v thrilleru matka! manželský pár, jehož idylické soužití v nádherném domě v lůně přírody naruší nezvaní hosté, kterých neustále přibývá.(CinemArt)