Popis: Pátý celovečerní film režiséra Františka Vláčila - počítáme-li rozlehlou vančurovskou poému MARKETA LAZAROVÁ "jen za jeden" - je jeho čtvrtou výpravou do historie. Na rozdíl od předchozích tří, ĎÁBLOVY PASTI, MARKETY a ÚDOLÍ VČEL, jde tentokrát o historii nedávnou, jejíž pamětníci budou tvořit většinu publika. ADELHEID se odehrává po konci druhé světové války v pohraničí, na severní Moravě. V čase oné neklidné hranice, kdy tu ještě žije neodsunuté německé obyvatelstvo, kdy mezi ním vedle zdeptaných a usmýkaných válkou a porážkou jsou i nepoučitelní, snažící se mstít a zabíjet. A kdy sem z vnitrozemí začínají proudit ti, kdo odsud museli kdysi utéci, a s nimi i nový osadníci, kdy s poctivými sem táhne i dav rabovatelů. Tuhle spletitou, dramatickou podobu místa a času navozuje Körnerův a Vláčilův film v dynamické vstupní scéně příjezdu bývalého důstojníka západní armády Viktora Chotovického, který má převzít správu majetku největšího nácka v kraji Heidemanna. A tento začátek je také až do samotného závěru jediným místem filmu, kde se šířeji rozevře kulisa doby. Neznamená to, že by však ve filmu chyběla. Podmiňju totiž celý příběh Viktora a Heidemannovy dcery Adelheid, sloužící mu na zámečku, jenž za války patřil jejímu otci. Vstupuje sem nejen jako minulost, kterou je každý člověk svázán, ale i jako přítomnost - v návštěvách strážmistra a jeho pomocníčka na zámečku, který je trvalým místem děje, a v závěrečném vystoupení bratra Adelheid, údajně padlého na východní frontě. Vstupuje sem, do místa jakoby odloušeného od okolního světa, navzdory iluzi, kterou si Viktor snaží vytvořit. Je to zvláštní hrdina: nevedla ho sem ani vášeň mstitele, ani touha po zbohatnutí, ani budovatelský elán. Přichází unaven válkou, nemocný osamělý. Člověk, který toužil po domově, nenašel ho a teď hledá aspoň klid a zdání domova. Upne se k Adelheid, upne se k ní tím více, čím víc poznává její lidskou tragédii. Nevidí v ní "Němku", ale člověka, a i když mezi ní a jím stojí přehrada řeči, hledá u ní porozumění, cit, věří v to, že může překonat minulost, hledá lidský kontakt. Složitý vývoj vztahu těchto dvou, plný napětí, chvilek porozumění, i nového odcizování, je jádrem filmu, vylíčeným s jemným citem pro všechno "nedefinovatelné", co v takové situaci mezi lidmi existuje a vzniká. Každý z nich vlkádá do tohoto vztahu své zázemí, a právě o něj se nakones Viktorova iluze konečně nalezeného domova a citového pouta rozbíjí. Není to hra, ale opravdový zápas těchto dvou se vším, co je v nich a kolem nich. Není to romantický příběh "velké lásky", spíš smutná a z hlediska z hrdiny nakonec i trochu trapná historie, protože se pokoušel vytvořit cosi, čím se chtěl vzepřít času a včerejšku, najít novou jistotu tam, kde byla už předtím zviklána a odsouzena ke zmaru. Vláčil s velkým citem pro vnitřní atmosféru příběhu rozehrává vztah obou hlavních hrdinů, odhaluje jejich tajemství, vrší postupně všechno to, co nakonec vytvoří vnitřní svět jeho filmu.(oficiální text distributora)
Popis: DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 - 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 - 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a "Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech"...(oficiální text distributora)
Příběh z 1. světové války, situovaný na východní frontu, lze označit jako psychologické drama právě tak jako podobenství. V prvním případě jde především o portrét kaprála Hoferika, jenž slepě plní rozkazy nadřízených i za cenu zbytečných ztrát na životech svých vojáků. V tom druhém stojí v popředí téma moci, jejíž představitelé se ve chvíli potřeby nezdráhají zbavit i svého nejoddanějšího služebníka. Film zaujme pečlivě vystavěným scénářem, propracovanými dialogy a replikami, důmyslně opakovanými v různých významových kontextech, a sugestivní evokací všudypřítomného zmaru.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Film rozpráva príbeh o vernom priateľstve Ala (Nicolas Cage) a Birdyho (Matthew Modine), spečatenom spoločnými prežitkami vojnových hrôz. Obaja muži sa vracajú z vietnamskej vojny: zatiaľ čo Al utrpel zranenie tváre, Birdy trpí traumou, ktorá ho privedie až na uzavreté oddelenie psychiatrie. Žije totiž v predstave, že je vták. Jeho priateľ Al sa ho pomocou spomienok na spoločnú minulosť pokúša priviesť späť do reality. V retrospektíve sledujeme ich mladosť v chudobnej štvrti Philadelphie a začiatok priateľstva dvoch protikladných pováh - Ala, ktorý miluje baseball a behá za dievčatami, a Birdyho, ktorý žije len pre svoj sen - vedieť lietať. Alovi sa nakoniec podarí oslobodiť Birdyho z jeho dobrovoľnej izolácie a spoločne sa pokúšajú začať odznovu.
Podle námětu Jana Procházky natočil v roce 1966 režisér Karel Kachyňa komorní příběh z posledních dnů druhé světové války. Ústřední hrdinkou je zoufalá venkovská žena, které Němci pověsili muže a které osud přivedl do rukou mladého vojáčka, na němž může vykonat svou pomstu.
Příběh z 1. světové války, situovaný na východní frontu, lze označit jako psychologické drama právě tak jako podobenství. V prvním případě jde především o portrét kaprála Hoferika, jenž slepě plní rozkazy nadřízených i za cenu zbytečných ztrát na životech svých vojáků. V tom druhém stojí v popředí téma moci, jejíž představitelé se ve chvíli potřeby nezdráhají zbavit i svého nejoddanějšího služebníka. Film zaujme pečlivě vystavěným scénářem, propracovanými dialogy a replikami, důmyslně opakovanými v různých významových kontextech, a sugestivní evokací všudypřítomného zmaru.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Přesně tak je na tom náš hlavní hrdina (Topher Grace). Vrací se z psychiatrické léčebny na rodinné sídlo, které zdědil po svých rodičích. Ale protože je jeho propuštění z ústavu jen podmínečné, po dobu třiceti dnů se musí pravidelně hlásit své probační dohlížitelce a nesmí opustit dům. Jinak mu hrozí další internace na psychiatrii. A tam zpátky rozhodně nechce. Na rozloučenou dostal od svého psychiatra léky, které musí pravidelně užívat a jednu radu: „Věř rozumu, ne svým očím.“ Jenže v opuštěném domě zaplněném vzpomínkami na něj číhají nečekaná překvapení. Zprvu nenápadná, ještě celkem vysvětlitelná normálním rozumem. Ale když se začnou zhmotňovat vzpomínky a odehrávat další paranormální jevy, začne o svém zdravém rozumu pochybovat. Je v domě doopravdy sám? A pokud není, skrývají se v něm skuteční lidé, nebo to jsou nějaké děsivé přízraky, které si vyvolal ve své hlavě? Co z toho všeho je vlastně skutečné?(CinemArt)
Problémová dívka Emanuel (Kaya Scodelario-Skins) se stane posedlou svou novou sousedkou, která nápadně připomíná její mrtvou matku. Aby se dostala k sousedce blíž, začne jí hlídat dítě a tak vstoupí do křehkého, fiktivního světa, ze kterého není úniku.(hellstruck)
Popis: David Lurie (John Malkovich), který přednáší na univerzitě v Kapském Městě, přijde kvůli milostné aféře se studentkou o místo a odjíždí do vnitrozemí za svou dcerou Lucy (Jessica Hainesová). Ta žije na odlehlé farmě, na niž však zaútočí trojice násilníků... David Lurie (John Malkovich) je rozvedený padesátník, který přednáší na univerzitě v jihoafrickém Kapském Městě. Poté, co ho vášnivý vztah ke studentce Melanii stojí místo, profesor romantické literatury odjíždí do vnitrozemí za dospělou dcerou Lucy (Jessica Hainesová), jež žije na odlehlé farmě. Stará se tam o psy, pěstuje květiny na prodej a pomáhá v místní veterinární klinice. Na farmě má k ruce černošského farmáře Petruse (Eriq Ebouaney), který odkoupil část jejího pozemku. Když však Petrus na pár dní odjede, farmu přepadnou tři mladí černoši a Lucy okradou a znásilní. David naléhá, aby z nebezpečného místa odjela, Lucy však zůstává a po čase zjistí, že je těhotná. Otcem je některý z trojice násilníků, ale navzdory tomu si žena dítě nechává. Když David navíc zjistí, že jeden z mladých delikventů je příbuzný mírumilovného Petruse, pomalu přijímá věci takové, jaké jsou. Definice obětí a mstitelů, utlačovaných a utlačitelů se v zemi, která se snaží vyrovnat s apartheidem, jednou provždy změnila. Psychologické drama v režii Steva Jacobse je adaptací románu laureáta Nobelovy ceny J. M. Coetzee.(oficiální text distributora)
Popis: Will (Jude Law) a jeho kamarád Sandy (Martin Freeman) jsou spolumajiteli vzkvétající londýnské firmy, která se zabývá zahradní architekturou. Nedávno své moderní studio přestěhovali na Kings Cross – do centra nejambicióznějšího regeneračního projektu v Evropě – kde však jejich kanceláře vzbuzují zvýšený zájem místních zlodějských gangů. Will se v rozhořčení z dalšího vloupání rozeběhne za jedním z mladých členů gangu, Mirem (Rafi Gavron), a pronásleduje jej až do bytu, kde mladý zloděj žije se svou matkou, bosenskou emigrantkou Amirou (Juliette Binoche). Will se s Amirou spřátelí, aby s její pomocí mohl pokračovat ve vyšetřování loupeže, avšak jejich přátelství nabere nečekaný spád. Amira brzy zjistí, že Miro vykradl Willovu kancelář a začne spekulovat o tom, s jakým úmyslem s ní sympatický architekt navázal vztah. Když jej pak z obav o osud svého syna začne vydírat, je Will, jehož život se noří do stále vážnější krize, donucen poznat divočejší stránky města i sebe samého.