Popis: "Zobrazené udalosti sa naozaj udiali. Možno takto. ... a možno celkom ináč" - takto začíná Jakubiskův film a jeho sdělení neměli bychom brát na lehkou váhu, neboť balancování mezi skutečností a fikcí, pohádkou a tvrdou realitou je principem jeho poetiky. Režisér vypráví příběh o náhodně propletených osudech dvou mužů, Pepy a Prengela, a mladé Židovky Ester. Děj je zasazený do poválečného mumraje a všechno je podáno v atmosféře "magického realismu". Hrdinové se v nové době snaží nalézt vlastní identitu.(Kino na hranici)
Popis: Film podle námětu Jana Rysky vypráví o pětiletém chlapci, který se po odjezdu rodičů na služební cestu sám vypraví za dědou-převozníkem a prožije krásné prázdniny. Přemluví dědečka, aby se na zimu přestěhoval i se psem Sultánem a oslíkem Kylijánem do Prahy, a přiveze sem trochu venkovské pohody...(Letní filmová škola)
Popis: "Zobrazené udalosti sa naozaj udiali. Možno takto. ... a možno celkom ináč" - takto začíná Jakubiskův film a jeho sdělení neměli bychom brát na lehkou váhu, neboť balancování mezi skutečností a fikcí, pohádkou a tvrdou realitou je principem jeho poetiky. Režisér vypráví příběh o náhodně propletených osudech dvou mužů, Pepy a Prengela, a mladé Židovky Ester. Děj je zasazený do poválečného mumraje a všechno je podáno v atmosféře "magického realismu". Hrdinové se v nové době snaží nalézt vlastní identitu.(Kino na hranici)
Po adaptaci Kunderova románu "Žert" se Jaromil Jireš uchýlil ke zcela odlišné látce i k rozdílnému způsobu vyjadřování. Ve snivém výtvarně dekorativním vyprávění vylíčil osudy a pocity dospívající dívky, jež žije se svou přísnou babičkou ve starém domě a ocitá se v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným "tchořím upírem"... Na vizuální podobě surreálné fantazie Vítězslava Nezvala se podílela Ester Krumbachová. Autoři hojně využívali hororových prvků i lyrické básnivosti.(oficiální text distributora)
Popis: Filmový projekt s názvem „Máj“ režiséra a kameramana F. A. Brabce je koncipován jako celovečerní hraný film pro celou rodinu. Tento projekt v mnoha ohledech navazuje na film „Kytice“, který v době svého uvedení slavil s návštěvností přes 600 000 diváků na české poměry výrazný divácký úspěch. Podobně jako Kytice je i námi připravovaný projekt „Máj“ především odvážným autorsko-režisérským nápadem. I když tuto látku zná každý ze školních lavic, dosud nikdo se ji neodvážil zpracovat filmově. Již po přečtení scénáře je jednoznačné, že kameraman a režisér F. A. Brabec toto dílo ztvární okouzlenýma očima třetího tisíciletí a znovu dokáže, že i na klasika se dá masově chodit do kina.
Popis: Rodinné problémy milujících manželů Ethel a Normana Thayerových (Katharine Hepburn a Henry Fonda získali za své role ceny akademie) se vyhrotí během jejich pobytu na Zlatém jezeře v Nové Anglii. Jejich dcera Chelsea (Jane Fonda) přijede na návštěvu se svým novým partnerem Billem (Dabney Coleman) a jeho tvrdohlavým synkem Billym (Doug McKeon). Střet tří rozdílných generací na sebe nenechá dlouho čekat. Avšak to, co začíná jako válka tvrdých hlav mezi Normanem a Billym, pozvolna přerůstá ve vztah, který si Chelsea vždy přála se svým otcem mít. Norman objevuje, o kolik přicházel, když po léta odmítal lásku své jediné dcery.(oficiální text distributora)
Popis: Roku 1889 objal Friedrich Nietzsche v Turíně týraného koně, ztratil vědomí a také rozum. O filozofově osudu i konci víme mnoho. Ale co se stalo se zvířetem? Turínský kůň je dokonalou syntézou jedinečného stylu vlivného maďarského solitéra Bély Tarra. Promyšleným stylem dlouhých záběrů doprovázených sugestivní hudbou a soustředících se na neexpresivní herectví buduje Tarr podmanivou atmosféru bezčasí, které nemůže vyústit v nic dobrého. Snímek takřka beze slov nahlíží na nezbytnost lidského soužití a zároveň bezbrannost lidského pokolení tváří v tvář velkým změnám. Významy zde nejsou tvořeny dialogy postav, ale prostřednictvím jejich konání a pouze zdánlivého klidu okolo nich. Napětí pak nevyvěrá z dynamického střihu, ale z obsahu a struktury pečlivě komponovaných záběrů. „Přivedli jsme film do jeho logického vyústění,“ řekla o díle Ágnes Hranitzká, střihačka a partnerka režiséra. Ten navíc snímek označil za svůj vůbec poslední.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Poetický příběh přátelství dětí a koně ze šumavské vesnice. Přepis dětské knížky Bohumila Říhy líčí, jak rázovitý starý vesničan vyléčí nemocného koně, který Šumavě zůstal po odchodu armády. Ukazuje, že o uzdravená zvířata se nejlépe postaráme tak, že jim poskytneme co nejvíce volnosti a lásky - především dětí.(oficiální text distributora)
Popis: Jsou pohádky, které se na televizních obrazovkách objevují každé vánoce a jsou pohádky, které poněkud upadly do zapomnění a málokdo si je už dnes pamatuje. Tohle je právě jedna z těch méně známých, která se sice ve vysílání Novy před lety objevila, stále však patří k těm méně známým. Její děj jistě není třeba blíže představit. Vždyť pohádkový příběh Plaváčka, uhlířova syna, jemuž sudičky přisoudí ruku královské princezny narozené ve stejný okamžik, patří mezi ty, na něž se nezapomíná. A Plaváčkova obtížná cesta za téměř nesplnitelným úkolem, za třemi zlatými vlasy děda Vševěda, který je Sluncem a nemá rád člověčinu, je stejně pohádková jako rady, které přiveze třem městům sužovaným podivnými strastmi. Existuje již několik filmových verzí pohádky Karla Jaromíra Erbena o zlatých vlasech děda Vševěda.