Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967.(oficiální text distributora)
Popis: Příběh mladého chlapce Julia, který se po studiích vrací do rodného zámečku na břehu řeky Otavy. Jeho rodiče již zemřeli, na zámku žije jen přísná teta s dospívající dcerou Rosou. Chlapec však přilne k bývalému kamarádovi z dětství Petrovi a mladičké dcerce převozníka Klárce. Do těchto dvou světů vstoupí jako exotický živel zraněný student Šimon, který do života mladých lidí na obou březích krásné řeky přinese lásku i smrt...(oficiální text distributora)
Popis: Na břehu Otavy stojí panský dům, který parta kluků považuje za velmi tajemný. Po jeho návštěvě kluci zjistí, že tu není nic jiného, než stará paní se svou vnučkou. Parta se rozdělí na dva tábory a nastanou "líté" boje, které ale nemají dlouhého trvání. Václav Krška je v dostupných písemných materiálech uváděn jako spolurežisér tohoto filmu. V úvodních titulcích je jeho podíl charakterizován jako umělecká spolupráce. Ve filmu si jednoho z kluků zahrál Borek Lipský, bratr herců Oldřicha a Lubomíra Lipského, který v roce 1947 zahynul po zásahu bleskem.(oficiální text distributora)
Popis: Poetický příběh přátelství dětí a koně ze šumavské vesnice. Přepis dětské knížky Bohumila Říhy líčí, jak rázovitý starý vesničan vyléčí nemocného koně, který Šumavě zůstal po odchodu armády. Ukazuje, že o uzdravená zvířata se nejlépe postaráme tak, že jim poskytneme co nejvíce volnosti a lásky - především dětí.(oficiální text distributora)
Popis: Filmový projekt s názvem „Máj“ režiséra a kameramana F. A. Brabce je koncipován jako celovečerní hraný film pro celou rodinu. Tento projekt v mnoha ohledech navazuje na film „Kytice“, který v době svého uvedení slavil s návštěvností přes 600 000 diváků na české poměry výrazný divácký úspěch. Podobně jako Kytice je i námi připravovaný projekt „Máj“ především odvážným autorsko-režisérským nápadem. I když tuto látku zná každý ze školních lavic, dosud nikdo se ji neodvážil zpracovat filmově. Již po přečtení scénáře je jednoznačné, že kameraman a režisér F. A. Brabec toto dílo ztvární okouzlenýma očima třetího tisíciletí a znovu dokáže, že i na klasika se dá masově chodit do kina.
Popis: Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom.
Popis: Byl jednou jeden mladý princ, jehož otec, král Východu, jej vyslal do Egypta hledat perlu. Když ale princ došel na konec své cesty, napojil se z nabídnutého poháru a rázem zapomněl, že je synem krále, zapomněl na perlu a upadl do hlubokého spánku... Otec tento prastarý příběh čítával Rickovi (Christian Bale) coby malému chlapci. Cesta k Východu se vine před ním. Najde v sobě dost odvahy a vyrazí kupředu?(Lavran)
Po adaptaci Kunderova románu "Žert" se Jaromil Jireš uchýlil ke zcela odlišné látce i k rozdílnému způsobu vyjadřování. Ve snivém výtvarně dekorativním vyprávění vylíčil osudy a pocity dospívající dívky, jež žije se svou přísnou babičkou ve starém domě a ocitá se v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným "tchořím upírem"... Na vizuální podobě surreálné fantazie Vítězslava Nezvala se podílela Ester Krumbachová. Autoři hojně využívali hororových prvků i lyrické básnivosti.(oficiální text distributora)
Popis: Film podle námětu Jana Rysky vypráví o pětiletém chlapci, který se po odjezdu rodičů na služební cestu sám vypraví za dědou-převozníkem a prožije krásné prázdniny. Přemluví dědečka, aby se na zimu přestěhoval i se psem Sultánem a oslíkem Kylijánem do Prahy, a přiveze sem trochu venkovské pohody...(Letní filmová škola)