Ocitáme se v Egyptě za vlády krále Farúka, v době před egyptskou revolucí, kdy byla země ještě obsazena britskou armádou. Syn britského generála znásilnil mladou Egypťanku, za což byl zatčen. Místní policista jej odmítá vydat Angličanům a doufá ve spravedlivý proces. Když ale policejní stanici obsadí britští vojáci, čeká jej nerovný souboj.(Filmbox)
Popis: V 16. století japonští piráti napadají a drancují čínské pobřeží a Mingům se je nedaří zastavit. Až když do bojů zasáhne nový generál Čchi (Vincent Zhao Wenzhuo), podaří se mu piráty několikrát porazit. Pirátští vůdcové však stále unikají a chystají se zaútočit na několik čínských měst. V jednom z nich žijí i rodiny Čchiho vojáků. To je postaví před těžké rozhodnutí - chránit své rodiny, nebo bránit svou zem a zničit piráty jednou provždy.(LangiJ)
Velká Británie, rok 1971. Konflikt v Severním Irsku se blíží občanské válce. Vojín Gary Hook spolu s ostatními doufá, že bude odvelen do Německa, ale kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci je jednotka přesunuta do Belfastu. Situace je náročná a chaotická, město je rozděleno na loajální protestanty a nepřátelské katolíky, je plné vojáků, tajných a dvojích agentů. Během jednoho výjezdu je Gary omylem zanechán v rozvášněném davu a ocitá se tváří v tvář boji na život a na smrt ve snaze dostat se zpět k jednotce. V průběhu nedobrovolné odysey jsou mu věrnými společníky nejistota, zmatek, strach a beznaděj. Talentovaný režisér umožňuje divákovi zažít fyzický pocit paranoie a úzkosti, které v druhé části filmu opouštějí konkrétnost daného příběhu a ústí v obecnou kritiku války a násilí. Obrovský podíl na intenzitě divákova prožitku má kamera snímající postavy z bezprostřední blízkosti a působivá vizuální stránka stejně jako autentický herecký výkon Jacka O'Connella v roli Garyho.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Testament mládí přináší působivý příběh lásky, touhy a války, který vznikl na motivy osudů Very Brittain a jejích knižních vzpomínek na první světovou válku. Vydejte se na bolestivou cestu od mladistvých nadějí a snů až na samou hranici šílenství a zase zpátky ve filmu o lásce, marnosti války a o tom, jak i ve zlých časech najít smysl života.(Bontonfilm)
Příběh podle stejnojmenné knihy Charlese Brandta o nájemném vrahovi Franku Sheeranovi, jenž zabil více než 25 lidí. Zabiják s přezdívkou Ir se mimo jiné přiznal k vraždě Jimmy Hoffa, což byl prezident amerického odborového svazu Teamster.(JOHN.NY)
Popis: Děj filmu se odehrává na podzim roku 1941. Německé jednotky dělily od Moskvy už jen necelé dvě hodiny jízdy po hlavné silnici. Blízko ní operuje 316. střelecká divize, které velí generál I.V. Panfilov. Jeho jednotka ho natolik respektuje, že svůj bojový útvar pojmenovali Panfilovská divize a sami vojáci se hrdě nazývali Panfilovci... Ve vojenských novinách Červená hvězda, oficiálním tisku sovětského ministerstva obrany, se objeví zpráva reportéra Vasilije Korotejeva o neuvěřitelném hrdinském působení vojáků Rudé armády. Je to příběh Panifilovovy dvacetosmičky - skupiny dvaceti osmi vojáků 316. střelecké divize pod velením generála Ivana Panfilova, která sama a s nedostatečnou výzbrojí zastavila postup kolony 54 německých tanků těsně před Moskvou a zdržela postup nepřátelské 11. pancéřové divize až na několik dní. I když byly Panfilovci vyzbrojeni jen běžnými puškami Mosin-Nagant a kulomety DP a PM-M1910, které jsou proti tankům neúčinné, nebo měli k dispozici pouze staré protitankové granáty RPG-40 a protitankové pušky PTRD-41 nedostačující síly a průraznosti proti pancéři německých tanků, sovětští vojáci bojovali neúnavně a vzdorně, s neobvyklou statečností a neochvějným odhodláním chránit Moskvu a svou vlast.(TV JOJ)
Popis: Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí.(Bohemia MP)