Království bílé čarodějnice
Film online
Romantický/Akční/Fantasy/Historický
Jiný názvy :
Rok : 2014
Hodnocení : 55%
Délka : 104 minut
Země : Čína
Popis online filmu
Na súmraku dynastie Ming je cisársky dvor je sužovaný korupciou a tyrani vládnu krajine. Vojna s Mandžuskom, ktorého obyvatelia ťažia z oslabenia ríše, je nevyhnutná. V snahe zachrániť občanov pred utrpením sa kúzelníčka Jade Raksha rozhodne bojovať proti vojakom, ktorí utláčajú ľud pre ich vlastný zisk. Miestni vládni úradníci následne zvalia vraždu guvernéra Zhuo Zhongliana na Jade, aby sa jej pomstili. Tento podvod z Jade a jej kultu razom učiní najhľadanejších utečencov, a to za zločin, ktorý nikto z nich nespáchal.(figliar) zdroj: ČSFD.cz
Hrají
Podobné Filmy
The White Haired Witch of Lunar Kingdom
Popis: Na súmraku dynastie Ming je cisársky dvor je sužovaný korupciou a tyrani vládnu krajine. Vojna s Mandžuskom, ktorého obyvatelia ťažia z oslabenia ríše, je nevyhnutná. V snahe zachrániť občanov pred utrpením sa kúzelníčka Jade Raksha rozhodne bojovať proti vojakom, ktorí utláčajú ľud pre ich vlastný zisk. Miestni vládni úradníci následne zvalia vraždu guvernéra Zhuo Zhongliana na Jade, aby sa jej pomstili. Tento podvod z Jade a jej kultu razom učiní najhľadanejších utečencov, a to za zločin, ktorý nikto z nich nespáchal.(figliar)
- 55%
- 2177
Království bílé čarodějnice
Na súmraku dynastie Ming je cisársky dvor je sužovaný korupciou a tyrani vládnu krajine. Vojna s Mandžuskom, ktorého obyvatelia ťažia z oslabenia ríše, je nevyhnutná. V snahe zachrániť občanov pred utrpením sa kúzelníčka Jade Raksha rozhodne bojovať proti vojakom, ktorí utláčajú ľud pre ich vlastný zisk. Miestni vládni úradníci následne zvalia vraždu guvernéra Zhuo Zhongliana na Jade, aby sa jej pomstili. Tento podvod z Jade a jej kultu razom učiní najhľadanejších utečencov, a to za zločin, ktorý nikto z nich nespáchal.(figliar)
- 53%
- 267
Krvavé pobřeží
Popis: Příběh filmu Krvavé pobřeží se odehrává v roce 208 v Číně během vlády dynastie Han. Ačkoliv Číně vládl jeden císař - Han Xiandi, země byla rozdělena do mnoha proti sobě bojujících států. Na západě měl vládu v rukou ambiciózní premiér Cao Cao, který používal císaře jako svoji loutku, východ ovládal císařův strýc Liu Bei. Cílem Cao Caa bylo zničit všechna království a prohlásit sebe za jediného vládce sjednocené Číny. Jeho protivník Liu Bei se snažil získat na svoji stranu království Wu, ležící na jihu zemi, kterému vládnul Sun Quan. Liu Bei k němu vyslal svého vojenského poradce Zhuge Lianga, který se zde seznámil s místním vicekrálem Zhou Yu, s nimž se velmi spřátelil. Když Cao Cao zjistil, že se tato dvě království stala spojenci, vyslal proti nim armádu osmi tisíc mužů a dvou tisíc lodí. Doufal, že zabije dvě mouchy jednou ranou. Armáda se utábořila v lese Crow u řeky Yangtze, na jejímž druhém břehu, tzv. Krvavém pobřeží tábořili spojenci. Zdálo se, že se zmenšujícími zásobami jídla a prořídlou armádou, jsou spojenci v koncích. Zhou Yu a Zhuge Liang dali hlavy dohromady a díky své moudrosti se jim podařilo obrátit vývoj války. Následovaly nespočetné bitvy na zemi i na moři, které vyvrcholily nejslavnější bitvou v čínské historii - bitvou u Rudého útesu (Čchi´ Pi) na jižním břehu Jang-tse. V boji bylo potopeno dvě stě lodí a směr čínské historie byl navždy změněn. Tato slavná bitva byla jednou pro vždy zachycena v románu „Romance of the Three Kingdoms“. Přesto, že je kniha stará více než 700 let, pořád je v celé Asii velmi populární. Bylo podle ní uděláno více než tucet počítačových her a množství komiksových knížek. Režiséra Johna Woo tento příběh přitahoval více než 20 let, ale v tehdejší době neexistovaly vhodné podmínky, technické ani finanční, které by umožnily vznik tak velkého a nákladného filmu. Příležitost přišla v létě 2004, když producent Terence Chang poprvé přiletěl do Pekingu a začal dávat dohromady plán i potřebné finanční prostředky.
- 79%
- 5309
Do zbrane, kuruci!
Popis: Roku 1831 propuklo na Slovensku velké povstání, zapříčiněné nejen útiskem, hladomorem a vykořisťováním, ale také poplašnými zvěstmi o trávení studní. Protože hrozí rozšíření cholerové epidemie, úřady rozhodly o plošné dezinfekci vody - a nevzdělaní vesničané v tom spatřují vražedné úklady. I když je povstání neorganizované, vyskytne se mezi vzbouřenci skupinka uvědomělejších buřičů. Vznikl příkladný revoluční plakátek o tom, že utlačovaným nezbývá nic jiného než vzpoura a že právě oni se stávají morálními vítězi, i když prohrají.(oficiální text distributora)
- 61%
- 1233
Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě
Popis: Nelson Mandela se již stal celosvětovou legendou – bojovník proti apartheidu, jenž strávil ve vězení dvacet sedm let a následně se stal prezidentem Jihoafrické republiky smiřujícím znepřátelené strany bílých a černých. Režisér Justin Chadwick vycházel z adaptace Mandelovy autobiografie z roku 1994 a životopisný snímek tak pokrývá období od dětství, přes dobu boxerského nadšení, právnických bitev či chvíli, kdy se stává bojovníkem za svobodu a režim ho na dlouhá léta uvězní. Mandelova politická prozíravost se však ukazuje především po návratu z vězení, kdy jako první černý prezident přetváří vládu menšiny v demokratický stát. V hlavní roli exceluje Idris Elba, který za svůj výkon získal nominaci na Zlatý glóbus.
- 73%
- 2193
Poslední útěk Jeronýma Pražského
Popis: Historické doku-drama Poslední útěk Jeronýma Pražského je natočeno poměrně komorním způsobem, a i když se tvůrci soustředili především na poslední fázi Jeronýmova života, snažili se, aby film nebyl informačně chudý. Pro režiséra Lubomíra Hlavsu je docela typické, že jeho filmy nejsou historickou rekonstrukcí, ale spíš používá určitou míru fabulace a nadsázky. I u tohoto filmu jej více než historická fakta zajímá poselství, které sice Jeroným Pražský hlásá společně se svým přítelem Janem Husem, ale přece jen jinak, protože je od Husa povahově velmi odlišný. Zatímco Mistr Jan Hus je pro většinu lidí jakousi nedostižnou ikonou, Jeroným jako by spíš patřil do současnosti. Je více mužem „z masa a kostí“. Například přiznává, že celý život zápasí se strachem, že má sklony k prudké vznětlivosti a dokonce i k násilí. Film přibližuje divákům život jednoho neobyčejného filozofa a mučedníka, o kterém se toho dnes nikde moc nedočtou. Přesto se jedná o osobnost, která spolu s Janem Husem zahýbala celou Evropou. Jeroným se mohl i v temném středověku mít dobře a žít si v blahobytu, ale veden hlubokou křesťanskou vírou nakonec zvolil variantu, která byla pro něj sice fatální, avšak zároveň i vítězná. Ve filmovém příběhu o vítězství nad strachem snad vyzní Jeronýmovo odhodlání tím silněji, že se nakonec vzdává i lásky k ženě, aby své existenci dal ten nejvyšší možný smysl. Je také patrné, že záměrem režiséra bylo, aby měl příběh přesah do dneška. Proto například, když zaznívá z úst mocných věta „vždyť jsou to jen pouhá slova“, připomíná to i tu dnešní devalvaci obsahu a významu slov. V kontrastu s Jeronýmovým přesvědčením a odhodláním jít za Pravdu i na smrt, vyznívá chování jeho oponentů téměř bizarně a jen to dotvrzuje skutečnost, že se doba v tomto směru vůbec nezměnila. V případě Jeronýma Pražského nechtěli tvůrci jen oprášit nějakou zapomenutou osobnost českých dějin, ale také připomenout, že v historii Čech a Moravy se už po staletí v principu opakují různé klíčové události a je na každém člověku zvlášť, jak se k nim v daném okamžiku postaví.(Česká televize)
- 61%
- 2390
Velký útěk
Popis: Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit hned několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...(oficiální text distributora)
- 86%
- 6545
Bouře duší
Šestnáctiletý Arturs, rolnický chlapec z Lotyšska, se během první světové války přihlásil do armády, aby se stal hrdinou. Poté, co přežil brutalitu bojů v zákopech a ztrátu rodiny, přemítá, zda nebylo všechno jeho úsilí zbytečné... Lotyšsko. Milostný příběh šestnáctiletého Arturse přeruší první světová válka. Poté, co přijde o matku a domov, mu jistou útěchu poskytne vstup do armády, protože je to poprvé, co jsou v Ruské říši povoleny národní prapory. Válka však není taková, jakou si ji Arturs představoval – žádná sláva a hrdinství, žádná spravedlnost. Je to brutální a bolestivé. Arturs zůstane po válce, která připravila o život jeho otce i bratra, úplně sám. Rovněž zatím nedošlo k žádnému pokroku ve slibovaném rychlém ukončení války a včasném návratu domů. Arturs je jediný, kdo se chce vrátit, zatímco jeho domovina se stala hřištěm pro jiné národy. Najde v sobě sílu pro závěrečnou bitvu a nakonec se vrátí domů, aby začal od nuly, stejně jako jeho nově vytvořený stát.(Cinemax)
- 77%
- 128
Problémissky
V roce 1970 se v Londýně konala soutěž Miss World. Ta byla ve své době nejsledovanější televizní show světa s více než 100 miliony diváků. Moderoval ji legendární britský komik Bob Hope (Greg Kinnear). Miss World 1970 ale rozhodně neprobíhala hladce a ze soutěže se stala doslova divoká jízda. Rozhodnutí organizátorů povolit účast dvěma ženám z Jihoafrické republiky vzbudilo kontroverzi a napětí již před začátkem. Ale skutečný rozruch měl teprve přijít. Jeho epicentrem se stala feministická aktivistka Sally Alexander (Keira Knightley), členka nově vzniklého Hnutí za práva žen. Emancipované dámy prohlašovaly, že soutěže krásy dehonestují a ponižují ženy. A to se rozhodly dát najevo v přímém přenosu. Na diváky celosvětového živého vysílání tehdy čekala víc než jen jedna senzace…(Bioscop)
- 61%
- 239
Chrám Matky Božej v Paríži (1956)
Paríž, 1482. Je sviatok bláznov a priestranstvo pred chrámom Matky Božej v Paríži patrí kaukliarom a rôznym potulným zabávačom. Medzi nimi predvádza svoj tanec i krásna cigánka Esmeralda. Netuší, že z výšky veže sa na ňu očarene pozerá Frollo. V noci pošle svojho oddaného sluhu Quasimoda, hrbatého a znetvoreného zvonára, aby Esmeraldu uniesol...(STV)
- 75%
- 2470
