Hodina prasete
Film online
Drama/Historický/Krimi
Jiný názvy :
Rok : 1993
Hodnocení : 75%
Délka : 102 minut
Země : Francie
Popis online filmu
Protože pro středověk není nic nemožné, může mladý právník Richard Courtois (Colin Firth) v zapadlém městečku na francouzském venkově obhajovat prase obviněné z vraždy, a jako svědky povolávat myši. To je v pořádku. Ale rozhodně nemá hledat pravého vraha, příliš se zajímat o soukromé záliby místního zbohatlíka a mít poměr s cikánkou, která chce osvobodit své prasátko.(Jezinka) zdroj: ČSFD.cz
Hrají
- Alain Blazquez
- Colin Firth
- Dave Atkins
- Donald Pleasence
- Elizabeth Spriggs
- Emil Wolk
- Fred Wood
- Harriet Walter
- Charles Dale
- Ian Holm
- Joanna Dunham
- Justin Chadwick
- Leslie Megahey
- Lysette Anthony
- Michael Cronin
- Michael Gough
- Nicol Williamson
- Peter Hudson
- Raoul Delfosse
- Robert Putt
- Roy Evans
- Sami Bouajila
- Sophie Dix
- Vernon Dobtcheff
- Vincent Grass
Podobné Filmy
Jméno růže
Popis: V dnes již legendárním snímku z roku 1986 natočeném podle neméně proslulého románu Umberta Eca se ocitáme na opatství benediktinů, kde došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William of Baskerville je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci nevložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněnných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Gui.
- 84%
- 19100
Let číslo 93
Popis: V roce 2006 měly premiéru dva snímky mapující pohnuté události 11. září 2001 v diametrálně odlišných uměleckých přístupech. Zatímco (kdysi neúprosný kritik a interpret dějin USA 20. století) Oliver Stone vsadil ve svém World Trade Center (2006) na cukrkandlový obraz hrdinství několika vybraných Američanů, reprezentujících v hollywoodském pars pro toto celý národ, původem Brit Paul Greengrass natočil mrazivou real-time rekonstrukci daných událostí.Let číslo 93 je esencí Greengrassova filmového stylu formálně ukotveného v „dokumentární" ruční kameře, která permanentně narušuje osobní prostor hrdinů dramatu a svou neustálou blízkostí konfrontuje chaos okamžiku s pozdějším titánským vnímáním celé události. Druhým prvkem, jenž Greengrassův film přibližuje klasickému dokumentu, je selektivní střih, jenž z několika paralelních dějových pásem (události na palubě letu číslo 93, řídící střediska, armádní velitelství) extrahuje klíčové okamžiky a funguje tak na podobné bázi jako televizní zpravodajství mapující „živě" komplexní událost s několika paralelními ději a desítkami protagonistů. Oproti normativním reportážním záběrům zachycujícím ve valné většině cíle Al-Kajdy (Světové obchodní centrum, Pentagon) se Greengrass zaměřuje především na události na palubě letadla United Airlines letícího z Newarku do San Francisca a na boj 33 pasažérů a sedmi členů posádky se čtyřmi únosci vedenými Libanoncem Ziadem Jarrahem. Hraná rekonstrukce událostí je postavena na dostupných záznamech z mobilních telefonů a tísňových volání, které měli tvůrci filmu k dispozici a které byly postupně volně zpřístupněny v médiích (mp3 přepis posledního hovoru CeeCee Lylesové je například volně k přehrání na Wikipedii). Greengrass ve svém filmu záměrně vytváří kontrast mezi reportážní první polovinou, postavenou na repetitivních analýzách řídících středisek reprezentujících snahu o správný běh „velkých" dějin, a druhou polovinou filmu, dodržující důsledně aristotelskou jednotu místa, času a prostoru, v níž několik hrdinů zoufale bojuje o své životy tvořící „malé dějiny". V závěru se pak za modliteb ke Kristu i Mohammedovi oba typy dějin propojují v mrazivém danse macabre. - Jan Jílek
- 85%
- 11925
Veřejní nepřátelé
Popis: Přestože se tenhle příběh odehrál před bezmála osmdesáti lety, je až nebezpečně aktuální. Vypráví o muži, který měl obrovské sympatie veřejnosti, navzdory tomu, že páchal ty největší zločiny. Podle státních institucí vykrádal banky. Podle lidí trestal ty, kdo zavinili hospodářskou krizi.John Dillinger má v Americe podobnou pověst jako Václav Babinský u nás. Jeho život a dílo byly tak neuvěřitelné, že se staly živnou půdou pro spousty mýtů, které se na ně nabalily tak pevně, že pravdu od fikce už těžko někdo rozezná. Režisér Michael Mann (Nelítostný souboj, Miami Vice) se naštěstí místo hledání pravdy v kupce polopravd a legend soustředil na natočení drsného a živočišného kriminálního thrilleru svým specifickým rukopisem, který charakterizuje pečlivé budování postav a postupná gradace příběhu, který obvykle končívá v působivě natočeném dešti kulek. Michael Mann má ve zvyku pracovat s těmi nejlepšími, a proto si do role Johna Dillingera vybral asi nejpopulárnějšího herce současnosti Johnnyho Deppa, jeho životní lásku obsadil držitelkou Oscara Marion Cotillard (Edith Piaf) a postavu Dillingerovy nemesis, agenta FBI Melvina Purvise hraje tvář z největších kasovních trháků poslední doby Christian Bale (Temný rytíř, Terminátor 4).Veřejní nepřátelé jsou atraktivní i množstvím rovin, mezi kterými se jejich příběh pohybuje. Úspěšné tažení Dillingerovy bandy americkými bankami a postupně se utahující policejní smyčka na hrdlech jejích členů sice dominuje, ale vedle toho sledujete i Dillingerův intimní příběh, který je skoro stejně zajímavý jako jeho zločinecké eskapády, nebo válku o veřejné mínění, již lupič úspěšně svádí s etablující se FBI, která chce na jeho dopadení postavit smysl své existence.V přepadených bankách se choval jako jeho oblíbení filmoví hrdinové. K cizím penězům se navíc obvykle nedostával hrubým násilím, ale díky originálním nápadům realizovaným s neobvyklou drzostí. Z policejních pastí unikal zázrakem, a když už sklaply, nepředstavovaly pro něj problém ani mříže vězeňské cely.
- 73%
- 10818
Neúplatní
Popis: Nelítostná válka s gangstery na motivy skutečných událostí. V roce 1920 vstoupil ve Spojených státech v platnost tzv. Volstedův zákon, který zakazoval prodej, výrobu a distribuci alkoholických nápojů. Začala éra tzv. prohibice, která trvala až do roku 1933 a kterou si dodnes spojujeme především s rozmachem zločineckých gangů, jež si z dobře míněného zákazu udělaly výnosný obchod. Asi nejznámější kapitolou amerických dějin té doby je úspěšný boj zvláštního zmocněnce ministerstva financí Eliota Nesse, který ve spolupráci s chicagskou policií učinil přítrž nezákonnému obchodu lihovinami, jenž byl v rukou Al Caponeovy organizace.
- 86%
- 8410
Gangy New Yorku
Popis: Film Martina Scorseseho Gangy New Yorku se odehrává v 60. letech 19. století na jihu Manhattanu. Občanská válka je v plném proudu a Amerika stojí na pokraji chaosu. Pro chudé obyvatele New Yorku to však není jediná válka - druhá se odehrává přímo v ulicích za jejich okny. Jejich domovem je čtvrť Five Points - jedna z nejchudších čtvrtí v celé Americe, která je sužována neustálými boji mezi znepřátelenými gangy, usilujícími o nadvládu v ulicích. Čtvrť plná bídy a zločinu, která se stala magnetem pro aktivity podsvětí. V tomto období nespoutané kriminality a korupce v nejvyšších kruzích městské správy se odehrává příběh mladého irskoamerického přistěhovalce Amsterdama Vallona (Leonardo DiCaprio). Ten se po patnáctiletém pobytu ve vězení vrací do Five Points, aby zde pomstil smrt svého otce, kterou má na svědomí mocný šéf protipřistěhovaleckého gangu William Cutting, přezdívaný Bill the Butcher (Daniel Day-Lewis). Amsterdam ví, že prvním krokem ke splnění jeho úkolu je průnik do užšího okruhu Billyho přátel. Potíže se ale stupňují, když se seznámí s tajemnou kapsářkou Jenny Everdeane (Cameron Diaz), jejíž dokonalou samostatností a nepřehlédnutelným půvabem je okouzlen. Jenny má však také svou minulost, což nečekaně zkomplikuje jeho plán. Amsterdamova cesta se postupně mění v boj o osobní přežití a nalezení útočiště pro jeho lid. Během velkých pouličních bouří v roce 1863, které se staly nejdramatičtější kapitolou v dějinách amerických městských nepokojů, dosahuje jeho zápas s osudem svého vrcholu.
- 74%
- 5467
Irčan
Příběh podle stejnojmenné knihy Charlese Brandta o nájemném vrahovi Franku Sheeranovi, jenž zabil více než 25 lidí. Zabiják s přezdívkou Ir se mimo jiné přiznal k vraždě Jimmy Hoffa, což byl prezident amerického odborového svazu Teamster.(JOHN.NY)
- 87%
- 3828
J. Edgar
Popis: J. Edgar Hoover (Leonardo DiCaprio) založil v roce 1935 FBI (Federální úřad pro vyšetřování) a současně byl i jeho ředitelem téměř 40 let až do své smrti v roce 1972 a prakticky dovedl FBI k její nynější podobě. Byl to svým způsobem i nejmocnější muž v USA, jelikož bylo všeobecně známo, že má ve svém trezoru špínu na téměř každou celebritu nebo vyššího politika. Za svého života bojoval s nejrůznějšími druhy organizovaného zločinu a také byl známý pro svoje sexuální skandály (velká obliba v nošení oblečení druhého pohlaví). Stál v čele zrodu centrálního systému otisků prstů a mnoha dalších. Mimo jiné se o něm vědělo, že mnohdy sám zákony překračoval.
- 66%
- 3137
Nepodplatiteľní (1987) The Untouchables, Neúplatní
Popis: Nelítostná válka s gangstery na motivy skutečných událostí. V roce 1920 vstoupil ve Spojených státech v platnost tzv. Volstedův zákon, který zakazoval prodej, výrobu a distribuci alkoholických nápojů. Začala éra tzv. prohibice, která trvala až do roku 1933 a kterou si dodnes spojujeme především s rozmachem zločineckých gangů, jež si z dobře míněného zákazu udělaly výnosný obchod. Asi nejznámější kapitolou amerických dějin té doby je úspěšný boj zvláštního zmocněnce ministerstva financí Eliota Nesse, který ve spolupráci s chicagskou policií učinil přítrž nezákonnému obchodu lihovinami, jenž byl v rukou Al Caponeovy organizace.(oficiální text distributora)
- 86%
- 2920
Baader Meinhof Komplex
Popis: Německo, 70. léta 20. století. Vražedné bombové útoky, strach z terorismu a z vnitřního nepřítele otřásají základy křehké demokracie poválečného Německa. Radikální “děti” nacistické generace v čele s Andreasem Baaderem (Moritz Bleibtreu), Ulrikou Meinhofovou (Martina Gedeck) a Gudrun Ensslinovou (Johanna Wokalek) vedou násilnou válku proti tomu, co považují za novou tvář fašismu: americký imperialismus podporovaný německou vládou, jejíž členové mají nacistickou minulost. Cílem mladých radikálů je “lidštější” společnost. Bohužel používáním nehumánních prostředků nejenže šíří teror a krveprolití, ale sami svoji lidskost ztrácejí. Šéf německé policie Horst Herold (Bruno Ganz) je muž, který jim je v patách, ale zároveň jejich konání velmi dobře chápe. Nakonec v honu na mladé teroristy slaví úspěchy, ale je si vědom, že oni jsou jen špičkou ledovce.(oficiální text distributora)
- 83%
- 1828
