Popis: Poslední zpověď Alexandera Pearcea je drama podle skutečné události o posledních dnech života irského odsouzence čekajícího na popravu za vraždu a kanibalismus. Píše se rok 1824 a britská trestanecká kolonie Van Diemen´s Land je peklem na Zemi. Pearcea připoutaného ke zdi v temnotě cely pod Hobartovou věznicí navštíví otec Connolly, kněz rodící se kolonie a rovněž Ir. Connolly tři dny poslouchá, co se skutečně dělo, když Pearce prchal tasmánskou divočinou.(Viasat)
Popis: Příběh se odehrává rok před vypuknutím druhé světové války, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Na pozadí historických událostí sleduje osud židovské rodiny, která se po svém vyrovnává s přicházejícími událostmi. Síla příběhu je umocněna kontrastním ztvárněním, kdy se na naznačeném tragickém pozadí vstupujícího do filmu v podobě historických týdeníků a rozhlasových zpráv, odehrává poetický příběh lidí. Film si klade za úkol přiblížit dnešnímu divákovi historickou postavu pana Nicholase Wintona, jehož velký čin ve fiktivním příběhu o rodině Silbersteinových znovu ožívá. Tento statečný Angličan přišel koncem roku 1938 do Prahy, aby uskutečnil svůj plán na záchranu 669 židovských dětí, které by jistě neunikly tragickému osudu, který pro ně připravila nacistická ideologie.(oficiální text distributora)
Príbeh Norimberského procesu je dôsledne zadokumentovaným súdnym aktom s pohlavármi nacistického režimu Tretej ríše. Tvorcovia tohto filmu sa vydali po stopách strateného povojnového dokumentu o Norimberskom procese bratov Schulbergovcov, ktorý dokumentoval nacistické zločiny, ale bol neskôr v Spojených štátoch stiahnutý z obehu, cenzurovaný až sa úplne stratil.
Popis: Jako první 11. září 2001 zareagovali na volání o pomoc z věží Světového obchodního centra a když se obě zřítily, zůstali uvězněni v jejich troskách. Policisté Will Jimeno (Michael Pena) a John McLoughlin (Nicolas Cage) na rozdíl od svých kolegů jako zázrakem přežili, ovšem zaživa pohřbeni pod šesti metry sutě. Přestože se navzájem nemohli vidět, slyšeli se a vzájemně si dodávali odvahu. To jim zachránilo život. Od svobody je totiž dělilo nekonečných dvanáct hodin, po které se k nim dostávali záchranáři. Skutečný příběh dvou mužů, kteří jako poslední vyvázli živí z inferna Světového obchodního centra, vypráví drama Olivera Stonea World Trade Center.„Jsme úplně obyčejní lidé, ale spousta úplně obyčejných Američanů ten den dělala to nejlepší, co bylo v jejich silách. Jsem strašně rád, že je můžeme reprezentovat právě my dva,“ říká Will Jimeno, který společně se svým parťákem působil během natáčení jako odborný konzultant. Režie snímku se ujal držitel tří Oscarů Oliver Stone. Pro jednoho z nejkontroverznějších tvůrců současnosti ale tentokrát nebyla klíčová „výbušnost“ tématu, ale kvalita scénáře Andrey Berloff. „Je to jeden z nejlepších scénářů, jaký se mi dostal do rukou. Objevil se jako blesk z čistého nebe, podobně jako onen den,“ říká Oliver Stone. „Dostal mě – a spoustu dalších lidí – svou emotivností a jednoduchostí. Popisuje ty děsivé události naprosto originálním způsobem a stal se pro mě srdeční záležitostí,“ dodává režisér.World Trade Center ale není jen příběhem dvou mužů v nejtěžší životní zkoušce, ale také jejich rodin a lidí, kteří riskovali své životy, aby je zachránili. „To oni jsou pravými hrdiny tohoto filmu. My jsme s Willem sice také čelili smrti, ale neměli jsme na výběr. Oni si vybrat mohli, přesto po nás pátrali bez ohledu na fakt, že je to také mohlo zavalit,“ říká John McLoughlin. Aby film co nejvěrněji odpovídal skutečnosti, točil se v reálných lokacích (pouze záběry ze zřícených budov pochopitelně vznikly ve studiu) a chronologicky. I proto ho ostřílený veterán Nicolas Cage považuje za jedno z nejnáročnějších ve svém životě. „V každé vteřině, kdy mě kamera snímala, jsem se ze sebe snažil dostat to nejlepší, protože jsem měl pocit, že tentokrát to má opravdu smysl,“ vysvětluje Cage.
Popis: Po skončení 2. světové války se na nechtěnou pouť střední Evropou vydaly miliony lidí.Jaro roku 1945 je spojováno s euforickou radostí evropských národů z konce války. Ale ono jistě oprávněné nadšení se netýkalo všech Evropanů. Pro miliony z nich byl konec 2. světové války spojen s pocity křivdy, zmařených nadějí, ožebračení a ztráty domova. Vzhledem k nové geopolitické realitě musely miliony Němců opustit své domovy v Polsku, Sovětském svazu, Československu, Maďarsku a Jugoslávii. Bolestný, a v podstatě nedobrovolný transfer postihl také Poláky z oblastí připojených k SSSR a ukrajinské obyvatelstvo žijící na území poválečného Polska.(Česká televize)
Francie, 1563. Protestanti bojují proti katolíkům o půdu i o moc a odvolávají se při tom na náboženství. V čele protestantů stojí Jindřich Navarrský, jenž spolu se svými muži bojuje proti Paříži, proti katolíkům a proti mocné rivalce jeho matky, Kateřině Medicejské, královně Francie. Kateřina nabízí Jindřichovi na důkaz smíru ruku své dcery, Margot, ale svatba skončí prolitou krví. Jindřich masakr během Bartolomějské noci přežije, ale je uvězněn v Louvru, odkud se mu podaří uprchnout po dlouhých čtyřech letech. Během svého života pětkrát změní své vyznání a nevynechá jedinou příležitost, aby usiloval o místo na královském trůnu. Nakonec se stává monarchou, o kterém lze s upřímností prohlásit, že byl jedním z prvních opravdových humanistů.(oficiální text distributora)
Příběh královny Johany Kastilské, které dějiny daly ne zrovna lichotivý přídomek Šílená, se začíná odehrávat ve Španělsku na konci 15. století. Roku 1496 byla provdána za Habsburka Filipa I. Sličného, ke kterému téměř okamžitě vzplanula vášní, která neměla už nikdy pohasnout. Jejich vztah, z počátku rovnocenný se postupem času stával stále jednostrannějším, přičemž Johanina láska se čím dál více podobala spíše posedlosti, projevující se bouřlivými záchvaty vzteku a žárlivosti, které se nesnažila nijak utlumit. Ještě za Filipova života byla její přepjatá vášnivost a nezkrotitelný temperament nazván šílenstvím. Johanina duševní rovnováha byla bezpochyby výrazně křehká, její takzvané šílenství však vycházelo z ohromného citového bohatství, které naneštěstí celé investovala do vytvoření jedné monstrózní iluze o věčné a nepomíjející lásce. Z takové představy vyšel i známý režisér Vicente Aranda, kterého tato nanejvýš zajímavá postava španělské historie zaujala natolik, že roku 2001 natočil snímek inspirovaný jejím životním příběhem. Známý tvůrce se i tentokrát zaměřil na žánr, který je mu nejvlastnější a ve kterém je opravdovým mistrem - milostné psychologické drama. Tentokrát však jeho dějiště umístil do atraktivního prostředí renesančního panovnického dvora, přičemž vedle sugestivního vyprávění Johanina příběhu věnoval mnoho pozornosti i výpravě a věrnosti dobovým reáliím. Snímek v roce uvedení do kin zaznamenal ve Španělsku nebývalý divácký ohlas a doslova zlomil rekordy v návštěvnosti. Představitelka hlavní role, mladá herečka Pilar López de Ayalaová získala za svůj přesvědčivý, emocionálně vypjatý výkon v titulní roli prestižní španělskou výroční cenu Goya a cenu Stříbrnou mušli na MFF v San Sebastianu.(oficiální text distributora)