Popis: Pátý celovečerní film režiséra Františka Vláčila - počítáme-li rozlehlou vančurovskou poému MARKETA LAZAROVÁ "jen za jeden" - je jeho čtvrtou výpravou do historie. Na rozdíl od předchozích tří, ĎÁBLOVY PASTI, MARKETY a ÚDOLÍ VČEL, jde tentokrát o historii nedávnou, jejíž pamětníci budou tvořit většinu publika. ADELHEID se odehrává po konci druhé světové války v pohraničí, na severní Moravě. V čase oné neklidné hranice, kdy tu ještě žije neodsunuté německé obyvatelstvo, kdy mezi ním vedle zdeptaných a usmýkaných válkou a porážkou jsou i nepoučitelní, snažící se mstít a zabíjet. A kdy sem z vnitrozemí začínají proudit ti, kdo odsud museli kdysi utéci, a s nimi i nový osadníci, kdy s poctivými sem táhne i dav rabovatelů. Tuhle spletitou, dramatickou podobu místa a času navozuje Körnerův a Vláčilův film v dynamické vstupní scéně příjezdu bývalého důstojníka západní armády Viktora Chotovického, který má převzít správu majetku největšího nácka v kraji Heidemanna. A tento začátek je také až do samotného závěru jediným místem filmu, kde se šířeji rozevře kulisa doby. Neznamená to, že by však ve filmu chyběla. Podmiňju totiž celý příběh Viktora a Heidemannovy dcery Adelheid, sloužící mu na zámečku, jenž za války patřil jejímu otci. Vstupuje sem nejen jako minulost, kterou je každý člověk svázán, ale i jako přítomnost - v návštěvách strážmistra a jeho pomocníčka na zámečku, který je trvalým místem děje, a v závěrečném vystoupení bratra Adelheid, údajně padlého na východní frontě. Vstupuje sem, do místa jakoby odloušeného od okolního světa, navzdory iluzi, kterou si Viktor snaží vytvořit. Je to zvláštní hrdina: nevedla ho sem ani vášeň mstitele, ani touha po zbohatnutí, ani budovatelský elán. Přichází unaven válkou, nemocný osamělý. Člověk, který toužil po domově, nenašel ho a teď hledá aspoň klid a zdání domova. Upne se k Adelheid, upne se k ní tím více, čím víc poznává její lidskou tragédii. Nevidí v ní "Němku", ale člověka, a i když mezi ní a jím stojí přehrada řeči, hledá u ní porozumění, cit, věří v to, že může překonat minulost, hledá lidský kontakt. Složitý vývoj vztahu těchto dvou, plný napětí, chvilek porozumění, i nového odcizování, je jádrem filmu, vylíčeným s jemným citem pro všechno "nedefinovatelné", co v takové situaci mezi lidmi existuje a vzniká. Každý z nich vlkádá do tohoto vztahu své zázemí, a právě o něj se nakones Viktorova iluze konečně nalezeného domova a citového pouta rozbíjí. Není to hra, ale opravdový zápas těchto dvou se vším, co je v nich a kolem nich. Není to romantický příběh "velké lásky", spíš smutná a z hlediska z hrdiny nakonec i trochu trapná historie, protože se pokoušel vytvořit cosi, čím se chtěl vzepřít času a včerejšku, najít novou jistotu tam, kde byla už předtím zviklána a odsouzena ke zmaru. Vláčil s velkým citem pro vnitřní atmosféru příběhu rozehrává vztah obou hlavních hrdinů, odhaluje jejich tajemství, vrší postupně všechno to, co nakonec vytvoří vnitřní svět jeho filmu.(oficiální text distributora)
Popis: DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 - 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 - 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a "Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech"...(oficiální text distributora)
Popis: Vojnová dráma režiséra Jiřího Weissa sa odohráva na jeseň roku 1944. Poslední zranení partizáni opúšťajú dedinskú školu. Mladá učiteľova žena ukrýva jedného z nich a kritizuje manžela za jeho prílišnú opatrnosť. Je to však práve on, kto musí napokon urobiť zásadné rozhodnutie...(oficiální text distributora)
Popis: Film rozpráva príbeh o vernom priateľstve Ala (Nicolas Cage) a Birdyho (Matthew Modine), spečatenom spoločnými prežitkami vojnových hrôz. Obaja muži sa vracajú z vietnamskej vojny: zatiaľ čo Al utrpel zranenie tváre, Birdy trpí traumou, ktorá ho privedie až na uzavreté oddelenie psychiatrie. Žije totiž v predstave, že je vták. Jeho priateľ Al sa ho pomocou spomienok na spoločnú minulosť pokúša priviesť späť do reality. V retrospektíve sledujeme ich mladosť v chudobnej štvrti Philadelphie a začiatok priateľstva dvoch protikladných pováh - Ala, ktorý miluje baseball a behá za dievčatami, a Birdyho, ktorý žije len pre svoj sen - vedieť lietať. Alovi sa nakoniec podarí oslobodiť Birdyho z jeho dobrovoľnej izolácie a spoločne sa pokúšajú začať odznovu.
Podle námětu Jana Procházky natočil v roce 1966 režisér Karel Kachyňa komorní příběh z posledních dnů druhé světové války. Ústřední hrdinkou je zoufalá venkovská žena, které Němci pověsili muže a které osud přivedl do rukou mladého vojáčka, na němž může vykonat svou pomstu.
V odlehlém islandském městečku se bývalý policista vyrovnává s tragickým úmrtím své ženy. Smíření komplikuje zpráva, že jeho milovaná vedla ještě jiný, tajný život. Obrysy její minulosti vystupují z bílé mlhy jako okolní krajina. Byla mu nevěrná? Ingimundur nemůže jít dál, dokud nezjistí pravdu. Jeho zármutek se s rostoucím napětím mění v posedlost, která ohrozí jeho i jeho blízké. Druhý celovečerní snímek Hlynura Pálmasona (Winter Brothers) byl uveden na MFF v Cannes 2019 v sekci Critics' Week a z festivalu si odvezl ocenění pro výjimečný herecký výkon Ingvara Sigurdssona v hlavní roli.(Aerofilms)
Popis: Československo, 1982. Totalitní režim se zdá jako nekonečný a neukončitelný. Antonín, příslušník tajné policie, je vnitřně neklidný, možná až psychopatický násilník, plný neartikulovaného vzteku a zoufalství. Znuděný vším okolo sebe nasměruje své démony ke zdánlivě čistému, spíše ale neuchopitelnému bodu – k mladé ženě Kláře. Není to láska ani jiný druh čisté vášně – pouze spalující touha po iluzi útěku z šedivé klece a nudy. Antonínova nesmyslná snaha získat Kláru pro sebe ho obrací nejen proti tradičním nepřátelům režimu, ale i proti vlastním lidem a systému samotnému. Pokud ale Antonín porušuje pravidla organizace, jíž slouží, není to gesto občanské nebo dokonce politické – je to vzpoura čistě osobní a zběsilá.(oficiální text distributora)
Popis: Když se pokřivená minulost jednoho policisty vrací, aby ho dostala, dokáže udělat správnou věc, nebo podlehne výhrůžkám svých nebezpečných známostí? Před rokem byl zkorumpovaný policejní detektiv Callahan (Stephen Dorff) postřelen při drogovém zásahu, který se vymkl kontrole. Neznámý člověk ho zachránil a dal mu šanci napravit svůj život. Když se ale nakonec tento člověk objeví a chystá pomstu proti mužům zodpovědným za sérii útoků na mladé ženy v místním strip klubu, Callahan musí zakročit a najít útočníka, aby utajil, že byl v minulosti sám do těchto zločinů namočen. Jeho úporná snaha najít útočníka a zakrýt tak své stopy ho přivádí do světa násilí, lstí a podvodů. Dokáže být „dobrým poldou“, vystopovat útočníka a přitom si udržet dobrou pověst?
Do povodí slavné řeky Mississippi za horkého léta roku 1957 se můžete vypravit v americkém dramatu o životě jedné farmářské rodiny. Paul Newman je mladý, ctižádostivý muž, který je neprávem pronásledován špatnou pověstí. Usadil se v malém městečku a snaží se začít znova, ale pověst o něm dorazila až sem... (oficiální text distributora)
Popis: Televizní hra Petra Zikmunda nás zavádí do prostředí veterinárního výzkumného ústavu v okamžiku, kdy se jeho pracovníci snaží vypořádat s náhlým výskytem vztekliny. Pracovní problém však přerůstá v osobní téma každého z nich, především v osobní téma MVDr. Evy Krausové. Až do tohoto okamžiku žila Eva tím nejběžnějším životem. Svobodná matka kolem čtyřicítky, zaměstnaná v ústavu prací, z níž se už stala rutina; jeden den v týdnu strávený s přítelem - bez nároku na jakoukoliv společnou perspektivu; krátké prázdniny u rodiny na venkově s dítětem, o něž se v průběhu roku stará Evina matka. Žena, která to nikam příliš nedotáhla. Až jednoho dne náhoda před ni předkládá příležitost, na niž od mládí podvědomě čekala a léty pozapomněla. Ale teď, ve čtyřiceti? Mnohé ze snů mládí se uzavřely, na mnoho věcí v životě Eva už rezignovala, a to všechno najednou připomíná chvíli, kdy se zdá, jako by čas utíkal rychleji a k naplnění něčeho velikého už příliš nezbývá. Náhodná nabídka se mění v posedlost a nakonec ve hru na život a na smrt. Televizní hru Jehla natočil režisér Jiří Svoboda v roce 1982. Do hlavní role obsadil Janu Brejchovou, která za ni získala na MTF v Plovdivu Hlavní cenu za nejlepší ženský herecký výkon.(oficiální text distributora)