Popis: Pád sovětského impéria měl na svědomí jediný člověk. Charlie Wilson. Děvkař, alkoholik, příležitostný uživatel drog a kongresman, kterému se podařilo vyhnat Rudou armádu z Afgánistánu a tím odstartovat rychlý krach komunistické říše. Stačilo dodat špatně ozbrojeným afgánským odbojářům kvalitnější zbraně. Příběh, který je příliš šílený na to, aby nebyl pravdivý, režíroval držitel Oscara Mike Nichols (Absolvent, Na dotek), jemuž se před kamerou sešla výjimečná herecká sestava v čele s Tomem Hanksem, Julií Roberts a Philipem Seymourem Hoffmanem.Texaského kongresmana Charlieho Wilsona (Tom Hanks) znali všichni jeho kolegové z politiky jako požitkáře a pohodáře se spoustou problémů, z nichž se dokáže vždycky bravurně vykroutit. Ani omylem by je proto nenapadlo, že by se mohl začít angažovat v „afgánské otázce“. Charliemu ovšem stačilo mít vhodné kamarády – jednu z nejbohatších Američanek a vášnivou antikomunistku Joanne Herring (Julia Roberts) a svérázného agenta CIA Gusta Avrakotose (Philip Seymour Hoffman), které spojoval vztek nad tím, že Spojené státy reagovaly na sovětskou invazi do Afgánistánu pouhou kritikou – a nevědomky se stal mužem, který přepsal dějiny. Stačilo k tomu málo – sehnat dost peněz na to, aby afgánští partyzáni mohli proti Rusům začít bojovat zbraněmi, které by měly reálnou šanci je ohrozit. Kombinace Charlieho šarmu, vtipu a drobných zákulisních intrik zafungovala a místo vesničanů v afgánských horách začaly být ohroženým druhem sovětské vrtulníky. Šťastný konec má ovšem trpkou příchuť v podobě muslimských fanatiků bojujících o pár let později týmiž zbraněmi proti Američanům. Snad se na to historie ptát nebude.„Dnes snad víc než kdy jindy v dějinách platí, že každý sedí na zadku a o všem jen spekuluje. Je osvěžující vidět někoho, kdo se skutečně rozhodl změnit historii,“ říká režisér Nichols o hrdinovi filmu, který se žánrově pohybuje na hraně mezi komediální satirou a thrillerem, a to tak zdařile, že si „vykoledoval“ pět nominací na Zlatý glóbus a řada recenzentů ho označila za jeden z nejchytřejších filmů, které byly v roce 2007 natočeny.
Popis: Na začátku 18. století vládne Velké Británii královna Anna (Olivia Colman), poslední z rodu Stuartovců, která se do historie zapsala spíše neslavně. Je plachá a přehlížená, trpí bolestivou dnou a není příliš vzdělaná, což z ní činí perfektní oběť manipulátorů. Její jedinou oporou v životě je lady Sarah (Rachel Weisz) a jejich vztah postupně přerůstá až do jakési milostné symbiózy. Sarah se díky tomu dostala do nejvyšších kruhů britské aristokracie a za nejistou královnu prakticky vládne. Zpoza královnina trůnu činí všechna důležitá rozhodnutí ohledně chodu státu a probíhající války o španělské dědictví. Zároveň si svou pozici ostře střeží a nikoho, kdo by se pokusil královnu ovlivnit, k ní nepustí. Podcenila jen svou sestřenici Abigail (Emma Stone), která na dvůr přijela prosit o práci služebné poté, co její rodina zbankrotovala. Sarah ji z lítosti přijala. Netuší však, že by ctižádostivá Abigail mohla ohrozit její roli královniny favoritky. Zatímco tedy Abigail díky oblibě panovnice rychle stoupá společenským žebříčkem, od Sarah se začíná přízeň odvracet. A to nemůže zůstat bez odplaty.(CinemArt)
Walt Disney dlouhodobě usiluje o filmová práva k psanému románu Mary Poppins. Opakovaně žádá jeho svéráznou autorku P. L. Traversovou o setkání, ale ta hollywoodského velikána po celá léta úspěšně odmítá, stejně jako udělit mu souhlas k právům na její milovanou postavu a knihu. Protože si ale uvědomuje, že prodejnost jejích knih klesá a budoucnost je nejistá, v roce 1961 se setkáním souhlasí. Vzniká tak dvoutýdenní dobrodružství, které nakonec vyústí v zahájení prací na zbožňovaném a mnohokrát oceněném filmovém fenoménu Mary Poppins. Během těchto dvou krátkých týdnů se Walt Disney v maximální možné míře snaží vyjít Traversové vstříc. Vyzbrojený nápaditými storyboardy a veselými písničkami od talentovaných bratrů Shermanových na ni podniká doslova frontální útok, ale spisovatelka se jen tak nevzdává. Zanedlouho Disney zklamaně sleduje, jak její odhodlání mu práva neposkytnout jen sílí a ta se mu tak i přes jeho snahy stále více vzdalují. Teprve ve chvíli, kdy se v duchu sám přenese do svého dětství, je schopen začít chápat démony, kteří spisovatelku pronásledují, a společně vypustí Mary Poppinsovou na svobodu, aby společně vytvořili jeden z nejpůsobivějších filmů filmových dějin.(Falcon)
Vřelé komediální drama "Čím víc mě přehlížíš" pojednává o životě nekonvenční rodiny z anglického venkova osmdesátých let minulého století. Gina je mladá žena, jejíž snahu být milující matkou a manželkou podkopává zhoršující se duševní zdraví. Situace se vymkne kontrole, když začne být posedlá místním meteorologem, což vede k nedobrovolné hospitalizaci v nedaleké psychiatrické léčebně. Když po letech její dcera Alice vyroste, nedokáže s matkou, která je pod silným vlivem sedativ, vůbec komunikovat. Její plán, jak s ní znovu navázat vztah, vyvolá zmatek, který navždy rozdělí jejich rodinu a vede k dojemnému vyvrcholení. Snímek, na jehož pozadí znějí písně kapely The Smiths, skýtá místy drsnou, přesto však komickou sondu do života v této svérázné domácnosti, přičemž se zabývá problémy duševního zdraví a jejich dopadu na celou rodinu.(Cinemax)
Paříž roku 1895, Pierre je dandy a básník. Spolu s přítelem Henrym jsou oba zamilovaní do Marie, dcery jejich básnického mentora. Ačkoliv Marie má ráda Pierra, vezme si Henryho, aby splatila tátův dluh. Pierre prchá do Alžíru, kde potkává uhrančivou Zohar. Poté co vezme Zohar zpátky do Paříže, začíná se vše pořádně komplikovat…(Pilot Film)
Popis: V roce 2006 měly premiéru dva snímky mapující pohnuté události 11. září 2001 v diametrálně odlišných uměleckých přístupech. Zatímco (kdysi neúprosný kritik a interpret dějin USA 20. století) Oliver Stone vsadil ve svém World Trade Center (2006) na cukrkandlový obraz hrdinství několika vybraných Američanů, reprezentujících v hollywoodském pars pro toto celý národ, původem Brit Paul Greengrass natočil mrazivou real-time rekonstrukci daných událostí.Let číslo 93 je esencí Greengrassova filmového stylu formálně ukotveného v „dokumentární" ruční kameře, která permanentně narušuje osobní prostor hrdinů dramatu a svou neustálou blízkostí konfrontuje chaos okamžiku s pozdějším titánským vnímáním celé události. Druhým prvkem, jenž Greengrassův film přibližuje klasickému dokumentu, je selektivní střih, jenž z několika paralelních dějových pásem (události na palubě letu číslo 93, řídící střediska, armádní velitelství) extrahuje klíčové okamžiky a funguje tak na podobné bázi jako televizní zpravodajství mapující „živě" komplexní událost s několika paralelními ději a desítkami protagonistů. Oproti normativním reportážním záběrům zachycujícím ve valné většině cíle Al-Kajdy (Světové obchodní centrum, Pentagon) se Greengrass zaměřuje především na události na palubě letadla United Airlines letícího z Newarku do San Francisca a na boj 33 pasažérů a sedmi členů posádky se čtyřmi únosci vedenými Libanoncem Ziadem Jarrahem. Hraná rekonstrukce událostí je postavena na dostupných záznamech z mobilních telefonů a tísňových volání, které měli tvůrci filmu k dispozici a které byly postupně volně zpřístupněny v médiích (mp3 přepis posledního hovoru CeeCee Lylesové je například volně k přehrání na Wikipedii). Greengrass ve svém filmu záměrně vytváří kontrast mezi reportážní první polovinou, postavenou na repetitivních analýzách řídících středisek reprezentujících snahu o správný běh „velkých" dějin, a druhou polovinou filmu, dodržující důsledně aristotelskou jednotu místa, času a prostoru, v níž několik hrdinů zoufale bojuje o své životy tvořící „malé dějiny". V závěru se pak za modliteb ke Kristu i Mohammedovi oba typy dějin propojují v mrazivém danse macabre. - Jan Jílek
Film Tetris 2023 od režiséra Jon S. Baird, Dráma, Historický, Thriller, Životopisný.