Popis: Vyčerpaná Helena (Annie Girardot) přijíždí do léčebny na ozdravný pobyt. Po několika dnech se cítí mnohem lépe. Má více sil a naváže intimní vztah s doktorem Devilersem (Alain Delon). Vše je tu příjemné, společné koupání, terapie. Pacienti získávají opět energii. Jen obsluhující mladí Portugalci jakoby se ztráceli před očima. Omdlévají a někteří i narychlo zmizí. Helena se o to začne zajímat. A zvědavost je nebezpečná vlastnost.
Popis: Když se Steven Spielberg a Robert Zemeckis rozhodli natočit tento film, vyvstal před nimi nesnadný úkol: vymyslet technologii, která by na plátně pomohla vytvořit iluzi, jakou diváci doposud neviděli. FALEŠNÁ HRA S KRÁLÍKEM ROGEREM vychází z myšlenky, že kreslení hrdinové animovaných grotesek vedou mimo kameru své soukromé životy a prožívají stejné starosti a radosti jako lidé z masa a kostí. Žijí sice v animovaném městečku Toontown (Kreslounov), často se ovšem potulují po hollywoodských studiích. Koexistence "kreslounů" a lidí je roztříštěna ve chvíli, kdy je zamordován majitel pozemků Toontownu a podezření padne na bílého králíka Rogera. Do případu se zaplete i soukromé očko a musí čelit úskokům sadistického soudce, který hodlá Toontown vymazat z povrchu země a místo něj postavit dálnici. Zemeckisův a Spielbergův experiment měl prohloubit komunikaci herce s kresbičkou, zdokonalit synchronizaci, umožnit kameře volný pohyb a dodat figurkám trojrozměrnou plastičnost. Animátor, který by něco takového dokázal, byl pouze jeden - Richard Williams. Tvůrci přijali pravidlo, že herci budou pouze "harmonickým doplňkem a součástí animovaného filmu". Každá sekvence byla rozkreslena záběr po záběru a hrané pasáže se musely přizpůsobit možnostem pohybu kreslených postav. Herci natočili "živou" akci, při které hráli "nasucho" a komunikovali s neviditelnými protihráči. Teprve dodatečně byly na každé políčko ručně vkopírovány kreslené postavy. Zapomenout na konvence animovaného filmu se tvůrcům vyplatilo - jejich komedie je zatím nejlepší symbiózou hraného filmu a animace, kterou překoná asi jen počítačová technologie. Na autenticitě obrazu má obrovskou zásluhu především představitel detektiva Eddieho Bob Hoskins. V prázdném prostoru dokázal vnímat své neexistující partnery a "hrát tak, jako by s animovanými králíky rozmlouval celá léta." Příběh o králíkovi Rogerovi, který byl falešně obviněn z vraždy domnělého milence své nebezpečně smyslné manželky Jessiky, propojuje dva zdánlivě neslučitelné americké filmové žánry 40. let: kreslenou grotesku s kriminálním příběhem "drsné školy". Výprava, kostýmy i nasvícení se podobají klasickým filmům "noir", dialogy jiskří břitkými bonmoty a černým humorem a struktura snímku přejímá modelové principy detektivní šarády. Do krvavého komplotu však nejsou zapleteni lidé - s výjimkou Eddieho a jeho milenky Dolores - ale nevinná disneyovská zvířátka, pro něž je největší tragédií, když se publikum nesměje jejich vtipům... O ojedinělosti celého projektu svědčí i fakt, že se v něm objevují nejen disneyovské figurky, ale i kreslení hrdinové dalších filmových společností. Mezi elitu se přirozeně začlenila i ústřední manželská dvojice. Králík Roger je sice občas trochu hysterický, jeho mimika je však odzbrojující. Předobrazem pro jeho dráždivě koketující ženu Jessicu se stala mimo jiné rusovlasá Rita Hayworthová. V originále ji namluvila Kathleen Turnerová, která erotickým hlasem šeptá věty typu: "Já nejsem špatná - mě jenom takhle nakreslili."
Duch, který nemůže dojít klidu, prokleje vesnici, kde lidi dřív zabíjeli holčičky hned po porodu. Osudy všech má teď v rukou desetiletá dívka.(Netflix)
Popis: Někde v Texasu na hřbitově byla zhanobena lidská těla. Skupina mladých lidí se rozhodne vypátrat pachatele hrůzných činů a prožije strašlivé dobrodružství. Většina diváků po projekci dnes už klasického díla pociťovala převážně jen úzkost. Mráz nahání již samotná zvuková stopa, aniž bychom spatřili nechutné detaily. Režisér Tobe Hooper vytvořil jeden z pilířů gore (nebo také splatter) filmu. Stejně jako Kanibal holokaust (1979), uvedený na prvním ročníku Festivalu otrlého diváka, i zde je navozena atmosféru autentičnosti, čímž tento paradokument nabývá na účinnosti (vše zesíleno vědomím, že základní linie je inspirována reálným příběhem skupiny výletníků zmasakrovaných rodinou kanibalů). Hrůzy je u diváka dosažena již prostým faktem, že to příšerné, co sledujeme na plátně, je vlastně velmi reálné a mohlo by se stát každému z nás. Tak se můžeme mnohem snadněji a věrohodněji identifikovat s jednotlivými protagonisty než v případě upírských obětí. Budeme-li pozorně sledovat, jak vzniká atmosféra tohoto kanibalistického filmu, zjistíme, že režisér je velmi obezřetný při využívání násilí (alespoň vzhledem k současným trendům). Náročné bylo i samotné natáčení – malý rozpočet, pekelné horko v Texasu a představitel vraha s motorovou pilou se neustále zraňoval, protože přes masku špatně viděl. Nicméně vzniklo nesmrtelné dílo, které opět bojovalo s cenzurou (dlouho bylo jeho šíření zakázáno ve Velké Británii) a doposud je objektem zájmu, nejen skalních fanoušků. Jen ve Spojených státech se v době premiéry psalo např. v Los Angeles Time: „...jsme svědky odporného zneužití filmové suroviny….“ nebo v časopise Harper: „…Tento film je pouze hnusná sračka, v níž nelze najít nic hodného zapamatování. Je to pouze směs hysterie, debility okořeněné kanibalismem, voodoo, astrologií a kultem hippies. Vše obalené přehnaným násilím, které si může vymyslet jen chorý mozek…“ Samozřejmě se Masakr dočkal svých pokračování: Texaský masakr 2 (1986, r. T. Hooper) – ten více přechází do chtěného černého humoru a absurdity, Kožená tvář III (1990, r. Jeff Burr) a Masakr v Texasu (1994, r. Kim Henkel). V rámci festivalu budeme možnost porovnat vzor se svým remakem z roku 2003.
Americký historický horror, ve kterém mladý konstábl vyšetřuje případ vražd, jenž má údajně na svědomí legendární bezhlavý jezdec Mladý newyorský konstábl Ichabod Crane je pro svou racionalitu a snahu využívat k práci moderních metod trnem v oku svým nadřízeným. Ti ho proto roku 1799 pošlou do odlehlé vesnice Ospalá díra, kde došlo již ke třem záhadným vraždám. Místní lidé věří, že mrtvého Van Garretta, jeho syna a vdovu Winshipovou, nalezené bez hlav, má na svědomí legendární bezhlavý jezdec, což byl podle legendy krutý hesenský žoldák, který bojoval během americké revoluce na straně Angličanů a před dvaceti lety zabit v lesích poblíž vesnice. Teď se prý mstí a nedá pokoj dokud nenajde svou hlavu. Crane však na legendy a přízraky nevěří a pustí se do vyšetřování. Ještě téže noci je zabit další muž a jeho osiřelý syn je odhodlán jeho smrt pomstít. Konstáblovi se snaží pomoci také dcera místního boháče Katrina Van Tessel, do které se Crane zamiloval. Poznámka soudce Philipse ho přivede k odhalení, že zavražděná vdova byla těhotná. Když se s pomocí Katriny začne orientovat v místních poměrech a vztazích a stane se svědkem toho jak bezhlavý jezdec nejprve utne hlavu Philipsovi, a poté zavraždí celou rodinu porodní báby Killianové, začne si věci dávat dohromady. Všichni mrtví měli něco společného s případem zavražděného Garretta a vdovou Winshipovou, které odkázal celý majetek. Buď byli svědky podpisu závěti nebo znali otce nenarozeného dítěte těhotné Winshipové. Crane podezírá místní elitu ze spiknutí s cílem získat dědictví po Garretovi a správně odhadne, že někdo vykopal hlavu bezhlavého jezdce a nyní ho s její pomocí ovládá. Každá další stopa ho však vede k podezření, že za vším je Katrina. Aby ji nemusel zatknout, rozhodne se odejít, cestou mu však náhoda pomůže pochopit, že všechno je jinak a dívka se ho naopak snažila ochránit. Rozhodne se vrátit a odhodlán utkat se s bezhlavým jezdcem a odhalit skutečného viníka, který stojí v pozadí celého případu.(oficiální text distributora)
Přestože ví, že by měl sedět u počítače a psát další knihu nebo alespoň na chvíli vylézt ze své staré chaty a projít se se svým psem okolo jezera, úspěšný spisovatel Mort Rainey (Johnny Depp) vyspává až 16 hodin denně na svém oblíbeném kanapi. Je uprostřed bolestného rozvodu a všechny okolnosti, které rozchod doprovázejí, se stávají čím dál tím více nepříjemnými. Celá záležitost vysává jeho energii i kreativní potenciál a Mort je donucen čelit obzvláště těžkému tvůrčímu bloku, který mu brání dát dohromady byť jednoduchou větu. Když už se zdá, že se nemůže stát nic horšího, objeví se na prahu jeho boudy psychotický cizinec John Shooter (John Turturro), obviní Raineyho z toho, že ukradl jeho příběh, a požaduje po něm náhradu. Přes všechny Raineyho pokusy o usmíření se Shooter stává stále více neodbytným a agresivním. Svým vyšinutým smyslem pro spravedlnost omlouvá vše - včetně případné chladnokrevné vraždy. Rainey, který je zatažen do zběsilé hry na kočku a myš, pomalu zjišťuje, že v něm dřímá mnohem více mazanosti a odhodlání, než si kdy myslel. Nakonec si uvědomí, že nezdolný Shooter jej možná zná lépe než on sám.(oficiální text distributora)