Popis: Nový film Mateje Mináče vypráví dosud neznámé osudy "Wintonových dětí". Když před pár lety slovenský režisér, scenárista a producent Matej Mináč náhodou v jedné knížce narazil na dva krátké odstavce o panu Nicholasovi Wintonovi, byl fascinován. Spolu s Patrikem Paššem se rozhodli natočit dokumentární film Síla lidskosti o téměř zapomenutém příběhu záchrany 669 českých a slovenských dětí těsně před začátkem II. světové války. Hlavní protagonista, dnes 101letý sir Nicholas Winton, se o svém činu více než půl století nikomu nezmínil, dokonce ani své manželce. Nyní je příběh záchranné akce známý po celém světě. V rámci vzdělávacích projektů film Síla lidskosti viděly miliony dětí a mnohé z nich se rozhodly jít ve Wintonových stopách a udělat něco důležitého pro náš svět. Režisér Matej Mináč natočil nový celovečerní dokumentární film s hranými rekonstrukcemi Nickyho rodina. Film o Nicholasi Wintonovi a jeho pozitivním poselství, které se šíří světem, přináší dosud nezveřejněná fakta, svědectví a osudy nově objevených "Wintonových dětí". Uvedením Nickyho rodiny v lednu 2011 Matej Mináč definitivně uzavře cyklus Wintonovských filmů: Všichni moji blízcí (1999), Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002) a Nickyho rodina (2011).
Benedict Cumberbatch ztvár?uje hlavní roli v tomto aktuálním a pal?ivém dramatu ze zákulisí kampan? referenda o brexitu. Film sleduje tuto kampa? z pohledu nep?íliš známých stratég? z obou tábor? – jak p?íznivc?, tak i odp?rc? unijního odcházení. Zatímco se jedna strana snaží získat navrch nad druhou, paktují se s politiky, kte?í se snaží protla?it na výsluní, a kontroverzními sponzory. V dob?, kdy se do pop?edí zpravodajského zájmu dostávají odhalení o zneužívání osobních dat i škodlivém vlivu tzv. "fake news" a mikrocílené reklamy na sociálních médiích, snímek "Brexit" zkoumá, jak moderní techniky kampaní ?ízených daty p?isp?ly k jednomu z nejmén? o?ekávaných, nanejvýš napjatých a také nejkontroverzn?jších rozhodnutí v moderní politické historii.(HBO Europe)
Popis: Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova.(Bontonfilm)
Popis: Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří.(Česká televize)
Popis: Ve starověkém Egyptě se vládce rovnal Bohu a jinak tomu nebylo ani v případě Ramsese (Joel Edgerton). Mocný vládce měl jediného přítele, Mojžíše (Christian Bale), který s ním vyrůstal od dětství, když se ho coby židovského nalezence ujala královská rodina. Z přítele se však stal úhlavní nepřítel, když se Mojžíšovi zjevil „jiný" Bůh a pověřil ho nelehkým úkolem – vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví, přivést jej do zaslíbené země. Být jeho vůdcem i prorokem. Mojžíš tento úkol přijme. Než se však bude moci v čele zástupu 600 tisíc židovských otroků vydat na strastiplnou cestu do jejich nové domoviny, zažije deset egyptských ran, kterými rozezlený Bůh sešle na Egypt nesmírné útrapy, krupobití, zkázu ohněm, děsivé epidemie a smrt. Nic z toho však faraónu Ramsesovi nezabrání ve snaze Mojžíše a jeho lid za každou cestu zastavit a zničit.
Popis: Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.
Popis: Historikové si po staletí mysleli, že je král Artuš pouze mýtem, avšak tato legenda byla založena na skutečném hrdinovi, jehož život byl rozvrácen vnitřním bojem mezi osobními ambicemi a smyslem pro zodpovědnost. Artuš (Clive Owen) si přeje opustit Británii a vrátit se do poklidného Říma. Ještě předtím však musí podstoupit poslední nebezpečný úkol, který jej spolu s jeho rytíři Kulatého stolu - Lancelotem, Galahadem, Borsem, Tristanem a Gawainem - přivádí ke zjištění, že po náhlém odchodu Římanů z Británie bude země potřebovat vůdce, který by vyplnil mezeru - někoho, kdo by nejen dokázal ochránit Británii před momentální hrozbou útoku Sasů, ale také přivedl ostrov do nové epochy. Pod vedením bývalého nepřítele Merlina a s krásnou a odvážnou Guinevere (Keira Knightley) po svém boku musí Artuš najít sílu k tomu, aby dokázal změnit vývoj dějin.
Snímek Válečnice vypráví pozoruhodný příběh Agojie, ženských bojovnic, které v devatenáctém století chránily Dahomejské království v Africe se zdatností a odhodlaností, kterým se nikdo nedokázal vyrovnat.
Popis: Německá historická minisérie se vrací do pohnutých časů německé historie v době prohrané války, kdy se na jejich území postupně blížili ruští vojáci a lidé v okupovaných územích opouštěli své domovy. Hlavní hrdinka Lena se vrací z Berlína na panství svého otce ve východním Prusku. Před osmi lety odešla těhotná a v Berlíně vychovávala sama svou nemanželskou dcerku Viktorii. Utekla tak před nuceným sňatkem se synem otcových přátel Heinrichem. Na smrt nemocný hrabě se konečně smiřuje s dcerou i vnučkou. Píše se rok 1944 a země zpustošená válkou očekává nyní příchod ruských vojáků. Lena nechává dcerku doma a přebírá starost o panství, které se stane často útočištěm vyhnanců bez domova. Na panství vypomáhá také francouzský válečný zajatec Francois, který ji upozorňuje na blížící se pohromu v podobě nekontrolovatelného chování vojáků ruské fronty. V lednu 1945 je třeba rychle opustit s ostatními panství. Mezi Lenou a Francoisem vznikne zvláštní pouto. Na lásku však není čas, průvod hladovějích a zesláblých putuje zasněženou krajinou za svými krajany směrem do Bavorska.(oficiální text distributora)