Popis: Nový film Mateje Mináče vypráví dosud neznámé osudy "Wintonových dětí". Když před pár lety slovenský režisér, scenárista a producent Matej Mináč náhodou v jedné knížce narazil na dva krátké odstavce o panu Nicholasovi Wintonovi, byl fascinován. Spolu s Patrikem Paššem se rozhodli natočit dokumentární film Síla lidskosti o téměř zapomenutém příběhu záchrany 669 českých a slovenských dětí těsně před začátkem II. světové války. Hlavní protagonista, dnes 101letý sir Nicholas Winton, se o svém činu více než půl století nikomu nezmínil, dokonce ani své manželce. Nyní je příběh záchranné akce známý po celém světě. V rámci vzdělávacích projektů film Síla lidskosti viděly miliony dětí a mnohé z nich se rozhodly jít ve Wintonových stopách a udělat něco důležitého pro náš svět. Režisér Matej Mináč natočil nový celovečerní dokumentární film s hranými rekonstrukcemi Nickyho rodina. Film o Nicholasi Wintonovi a jeho pozitivním poselství, které se šíří světem, přináší dosud nezveřejněná fakta, svědectví a osudy nově objevených "Wintonových dětí". Uvedením Nickyho rodiny v lednu 2011 Matej Mináč definitivně uzavře cyklus Wintonovských filmů: Všichni moji blízcí (1999), Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002) a Nickyho rodina (2011).
Popis: Německý ponorkový útok na osobní parník Lusitania se dvěma tisíci cestujících byl jedním z nejbrutálnějších činů I. světové války. Britská dramatická rekonstrukce skutečné události. 7. května 1915 - v dějinách jsou okamžiky, které navždy změní svět. Ze zásad a norem se stane cár papíru. Říká se, že tehdy je ztracena nevinnost doby. Taková chvíle nastala 7. května 1915, kdy dva tisíce mužů, žen a dětí plujících přes Atlantik z Ameriky již zahlédlo britské pobřeží. Netušili, že jsou figurkami ve velké válečné hře. Německý ponorkový útok na osobní parník Lusitania byl jedním z nejbrutálnějších činů, ke kterým za 1. světové války došlo. Vyvolal polemiky, které trvají dodnes. Byl začátkem kruté éry, v níž je pro vlády a teroristy válka dostatečným ospravedlněním k obětování nevinných životů. Britská dramatická rekonstrukce skutečné události.
Popis: Příběh porážky galských kmenů římským vojskem, vedeným Caesarem.Ve dvaapadesátém roce před naším letopočtem se odehrála bitva o Alésii mezi Římany vedenými Juliem Caesarem a Galy s Vercingetorixem. Došlo zde ke krutému střetnutí. Římané nehodlali nic riskovat, boji muže proti muži se vyhýbali. Skryti za opevněním, Galy zasypávali šípy a kameny. Obratný diplomat Caesar slíbil některým galským náčelníkům, že je ušetří na životě, pokud neprodleně ustoupí. Třetí den se sto tisíc mužů obrátilo na ústup. Poměr sil se opět zvrátil a Vercingetorix, uvězněný lstí v Alésii, nedokázal koordinovat pohyb sil. Nezbývalo než se Caesarovi vzdát. Nad Alésií se naposled vznášela ideální vize – sen o propojení galských kmenů, vědomých si – přes existující rozdíly – vzájemné sounáležitosti vyplývající z kořenů lidu, který žil na území Francie, Belgie, Švýcarska a Lucemburska. Galie se stala římskou provincií – začalo galsko-římské období; trvalo čtyři století a zásadním způsobem změnilo galskou civilizaci.(Česká televize)
Popis: Historické doku-drama Poslední útěk Jeronýma Pražského je natočeno poměrně komorním způsobem, a i když se tvůrci soustředili především na poslední fázi Jeronýmova života, snažili se, aby film nebyl informačně chudý. Pro režiséra Lubomíra Hlavsu je docela typické, že jeho filmy nejsou historickou rekonstrukcí, ale spíš používá určitou míru fabulace a nadsázky. I u tohoto filmu jej více než historická fakta zajímá poselství, které sice Jeroným Pražský hlásá společně se svým přítelem Janem Husem, ale přece jen jinak, protože je od Husa povahově velmi odlišný. Zatímco Mistr Jan Hus je pro většinu lidí jakousi nedostižnou ikonou, Jeroným jako by spíš patřil do současnosti. Je více mužem „z masa a kostí“. Například přiznává, že celý život zápasí se strachem, že má sklony k prudké vznětlivosti a dokonce i k násilí. Film přibližuje divákům život jednoho neobyčejného filozofa a mučedníka, o kterém se toho dnes nikde moc nedočtou. Přesto se jedná o osobnost, která spolu s Janem Husem zahýbala celou Evropou. Jeroným se mohl i v temném středověku mít dobře a žít si v blahobytu, ale veden hlubokou křesťanskou vírou nakonec zvolil variantu, která byla pro něj sice fatální, avšak zároveň i vítězná. Ve filmovém příběhu o vítězství nad strachem snad vyzní Jeronýmovo odhodlání tím silněji, že se nakonec vzdává i lásky k ženě, aby své existenci dal ten nejvyšší možný smysl. Je také patrné, že záměrem režiséra bylo, aby měl příběh přesah do dneška. Proto například, když zaznívá z úst mocných věta „vždyť jsou to jen pouhá slova“, připomíná to i tu dnešní devalvaci obsahu a významu slov. V kontrastu s Jeronýmovým přesvědčením a odhodláním jít za Pravdu i na smrt, vyznívá chování jeho oponentů téměř bizarně a jen to dotvrzuje skutečnost, že se doba v tomto směru vůbec nezměnila. V případě Jeronýma Pražského nechtěli tvůrci jen oprášit nějakou zapomenutou osobnost českých dějin, ale také připomenout, že v historii Čech a Moravy se už po staletí v principu opakují různé klíčové události a je na každém člověku zvlášť, jak se k nim v daném okamžiku postaví.(Česká televize)
Pandemie zabila více než 50 milionů lidí... Lidé v roce 1918 po celém světě oslavovali konec čtyři roky trvajícího ozbrojeného konfliktu. Ve stínu války se však rodila nová hrůza, světem se šířil smrtící virus. Vzácné a dosud nezveřejněné dopisy, deníky a paměti těch, kdo se s pandemií potýkali, nám umožní plně pochopit, co se tehdy dělo. Přiblíží nám hrdinskou snahu sester a lékařů i osudová rozhodnutí klíčových činitelů. Co zažívali nemocní a umírající? Osobní výpovědi ukrývají informace, z nichž můžeme těžit ještě dnes.(Česká televize)
Po konci druhé světové války byly uvnitř nacistického sejfu v německých horách nalezeny čtyři cívky filmu s nápisem Ghetto. Šlo o záběry z každodenního života ve varšavském ghettu, často důmyslně inscenované, které měly posloužit nacistům jako protižidovská propaganda. Izraelská režisérka Yael Hersonski se rozhodla tyto záběry konfrontovat se skutečným obrazem života ve varšavském ghettu, kde se na ploše pouhých pěti čtverečních kilometrů snažilo koncem roku 1941 přežít téměř půl milionu polských Židů. S využitím deníkových záznamů i současných vzpomínek několika přeživších uvádí na pravou míru inscenované záběry, na nichž bohatí Židé spěchají kolem zubožených mrtvol svých soukmenovců do luxusní restaurace, kde si dopřávají šampaňské a nejvybranější lahůdky. Prostřednictvím rozhovoru s autorem záběrů, německým kameramanem Willym Wistem, pak zkoumá, jakým způsobem tehdy němečtí nacističtí filmaři manipulovali realitu.(Jeden svět)
Neposlušný princ Hal nastoupí po otcově smrti na anglický trůn a musí zvládat palácové intriky, zděděnou válku a celkový chaos.(Netflix Cz)
Popis: V průběhu španělské občanské války přišlo o život přes milion lidí. Dva miliony pak skončily ve vězení a půl milionu Španělů odešlo z vlasti pryč. I v takovém prostředí ale mohla existovat láska. Justo Calderón byl idealistický republikánský právník, který bojoval proti Francovu režimu skrze vlny nezávislého rádia. Byl hlasem revoluce a říkal vše, na co se jiní ani neodvážili pomyslet. A byť s jeho aktivitami nesouhlasila, z domova jej podporovala jeho milující manželka Manuela. Stavět se do cesty diktátorům se ale jen málokdy vyplácí a vendeta generála Franca na sebe nenechala dlouho čekat. Přicházejí vojáci, zatýkají Justa, odvádějí ho kdovíkam a Manuela tomu může jen přihlížet. Zůstává sama s dětmi, bez jakýchkoli prostředků, s cejchem ženy anarchisty. Přesto se ale nevzdává. A zatímco roky plynou, věnuje veškerou energii výchově potomků a hledání milovaného muže. Možná se nikdy nechtěla zaplést s politikou, ale prožitá příkoří z ní nakonec vychovala bojovnici. V hlavních rolích expresivního koprodukčního válečného dramatu, oceněném na filmovém festivalu v Mnichově, přicházejí María Valverdeová a Juan Diego Botto.(oficiální text distributora)
Popis: Byla to největší válka, která se odehrála před televizními kamerami. Na jedné straně stál bývalý americký prezident Richard Nixon, který jako jediný obyvatel Bílého domu rezignoval na svůj úřad, aby se vyhnul hrozícímu odvolání. Na straně druhé se ocitl populární televizní moderátor David Frost. Jejich rozhovor byl napínavý jako ten nejprestižnější boxerský zápas a měl i stejný cíl – udělit tomu druhému smrtící K. O. Režie se ujal zkušený tvůrce životopisných snímků Ron Howard (Čistá duše, Apollo 13, Těžká váha), který má spolu s oběma představiteli titulních rolí, Frankem Langellou a Michaelem Sheenem, největší zásluhu na tom, že se ze zdánlivě odtažitého tématu, vyklubal jeden z nejlepších filmů roku 2008.Aféra Watergate, v níž vládnoucí republikáni s tichým souhlasem prezidenta připravovali odposlouchávání konkurenčních demokratů, patří k nejtemnějším kapitolám americké historie. V jejím důsledku rezignoval prezident Nixon na svůj úřad, aniž za za svou roli v celé aféře a za oklamání celého národa omluvil. Úspěšnému britskému showmanovi Davidu Frostovi to mohlo být úplně ukradené. Jenže on byl typem člověka, který se nehodlá zastavit ani na vrcholu a snaží se posouvat vlastní mantinely dál a dál. Tak se zrodil plán na sérii rozhovorů s bývalým americkým prezidentem, na jehož konci se měl kdysi nejmocnější muž planety omluvit za svůj největší hřích. Zdálo se, že Frost nebude mít naději, protože Nixon se od rezignace cíleně vyhýbal veřejným vystoupením. Ke všeobecnému překvapení ale na jeho nabídku kývnul. Možná v tom hrálo roli podcenění, když svého konkurenta ocejchoval za pouhého baviče, kterého utluče argumenty a nepustí ke slovu, respektive k choulostivým dotazům, které by ho přitlačily ke zdi. Jenže jednou z největších chyb, kterou můžete ve válce udělat, je podcenění nepřítele. To samé ale platí i pro Davida Frosta a jeho tým.(oficiální text distributora)
V roce 1916 se evropské válčící mocnosti ocitají v patové situaci. Operace dvou mohutných armád, které si dosud vyžádaly milióny životů, jsou na mrtvém bodě. Důlní inženýr Oliver Woodward se po pobytu v Papui vrací do Austrálie, aby se připojil k tajné Tunelářské společnosti. Woodward ke svému překvapení získává vojenskou hodnost a odjíždí do Evropy. Na bitevním poli u francouzského Armentiéres ho čeká jeho rota tunelářů, kteří ale novému veliteli příliš nevěří. Tuneláři mají labyrint chránit tak dlouho, dokud nezazní rozkaz k odpálení trhavin. Jenže kdo ví, kdy ta chvíle přijde?!(oficiální text distributora)