Popis: Příběhy jedné historické generace - stárnoucích rodičů, dospívající mládeže a malých dětí. Děj je zasazen do konce šedesátých let - podzim 67 až léto 68 s krátkým epilogem přesahujícím do let sedmdesátých. Pražská vilová čtvrť Hanspaulka, jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro mozaikové vyprávění paralelních životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968.
Popis: Hořká komedie režiséra Ondřeje Trojana Občanský průkaz na motivy stejnojmenné knihy Petra Šabacha sleduje osudy čtveřice dospívajících mladíků, jejich přátel, lásek a rodičů od okamžiku, kdy v patnácti letech dostanou občanský průkaz, až do chvíle, kdy se v osmnácti snaží uniknout vojně a pokoušejí se získat modrou knížku. Petr, Aleš, Popelka a Míťa dospívají v sedmdesátých letech, v době, kdy vyjít na ulici bez občanského průkazu znamenalo koledovat si o průšvih, a kdy povinná vojenská služba byla pro mnohé tím největším strašákem. Každý po svém i společně se snaží neztratit v totalitním státě zdravý rozum a smysl pro humor, ale také nezadat si s režimem. Prožívají řadu epizod, některé jsou úsměvné s nádechem absurdní grotesky, jiné dramatické a fatální. Občanský průkaz vypráví o tom zvláštním životním období, kdy dětství zvolna přechází v dospělost, a tahle cesta v každé době vede skrz bourání konformismu a rodičovských ideálů, revoltu vůči společnosti, hledání a nalézání sebeúcty. Tehdy stejně jako dnes…
Popis: Komedie vás přesvědčí o tom, že i na chmurné stránky naší historie je možné se dívat s nadhledem a humorem. Čo bolo, to bolo... Major Terazky vede svůj šik pétépáků od průšvihu k průšvihu vstříc světlým zítřkům. Česká filmová komedie podle románu Miloslava Švandrlíka.
Popis: Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.
Popis: V novém filmovém vyprávění autorského týmu Pelíšků a Musíme si pomáhat se opět přeneseme v čase, tentokrát těsně před orwellovský rok 1984. Do časů, kdy historie v Čechách odplývala pomalu jako kalná voda řeky Vltavy, která obtéká periferní pražský Libeňský ostrov. Do doby, kdy ovzduší lehce zavánělo zatuchlinou, podobně jako slepá ramena a zátočiny téhle středoevropské řeky. Ocitáme se v době, kdy generaci pražského jara 1968, pamatující záchvěv násilně přetržené svobody, protéká život mezi prsty jako líně plynoucí říční tok, který zanáší dávné iluze naplaveninami a bahnem.Hlavní postavou filmu Pupendo je akademický sochař Bedřich Mára, který žije se svojí rodinou, manželkou - keramičkou Alenou a dvěma syny - Matějem a Bobšem v malém činžovním bytě na pražském nábřeží. Před lety musel z politických důvodů opustit místo vedoucího ateliéru na pražské Akademii. Z týchž důvodů není veden ani v oficiálním Svazu výtvarných umělců. Má znemožněno vystavovat a je odsunut na periferii zájmu a lukrativních zakázek. K osamělému rozjímání u rybářského prutu... Antipodem Bedřichovy netypické rodiny je rodina ředitele základní školy Míly Břečky. Soudruh Míla a jeho ambiciózní žena Magda, spolužačka Bedřicha Máry z Výtvarné Akademie, již drahnou dobu plavou s hlavním proudem, středem řečiště. Pro svá počínání nacházejí ospravedlnění v tradičním postoji té doby: "Někdo musí plavat s "nimi", aby situaci změkčoval, někdo se musí obětovat!", případně: "Proč bych měl zrovna já stát a šlapat vodu, když jiní plavou kraulem?"Vedle generace rodičů, odsouzené ke každodennímu pachtění za kusem žvance, je zde i generace jejich dorůstajících dětí. Tahle generace teenagerů si o snahách a postojích rodičů myslí své. Nevěří ve změnu k lepšímu. Od snah rodičů nic moc neočekává. Poflakuje se bezcílně předměstím, chodí za školu a čas ubíjí sněním o společném úniku za hranice všedních dnů.
Popis: Letní komedie, která nás zavede na moravské vinice, je příběhem dvou kamarádů Honzy a Jirky. Honza (Kryštof Hádek) je typický městský floutek. Jeho kámoš Jirka (Lukáš Langmajer) je podvodníček, který moc rozumu nepobral, ale má jednu skvělou vlastnost. Umí geniálně oblbnout ženský. Právě toho oba využívají při svých podvodech. Kšeftují s byty, auty a vůbec se vším, co se právě namane. Jednoho dne se Honza dozví, že jeho moravský děda, kterého dlouho neviděl, je vážně nemocný. Tato zpráva vytrhne Honzu ze zajetých kolejí a rozhodne se splnit dědovi jeho životní sen. Zajistí mu dovolenou snů a aniž to tuší, splní si tím i svůj sen. Najde to, co dlouho hledal a po čem toužil.Režiséra a scenáristu Tomáše Bařinu, jehož reklama „Bóbika“ rychle zlidověla napadl námět filmu poté, co se loni vydal poprvé do vinného sklípku. Hlavní roli napsal přímo na tělo pro Kryštofa Hádka. „Nevím, kdo jiný v Česku by to zahrál. Kryštof má v sobě obě potřebné polohy, energii i drzost, ale současně i zranitelnost“ říká Bařina.
Popis: Historická veselohra o císaři Rudolfovi II., pekaři Matějovi a legendárním Golemovi. Tento příběh neodpovídá přesně historické pravdě, ale je zato nadmíru poučný. Příběh filmu nás zavádí do Prahy na císařský dvůr Rudolfa II. Císaře však víc než vladaření zajímá umění, krásné ženy a alchymistická dílna. Ze všeho nejvíc touží objevit elixír mládí a najít legendárního Golema. Zatímco se věnuje svým zálibám, nejvyšší dvořané v čele s komořím Langem se spojí s Rudolfovým bratrem Matyášem, který usiluje o jeho trůn. Díky nechtěné záměně se úlohy vladaře ujme pekař Matěj Kotrba, který je císaři velmi podobný, jen je o 25 let mladší. Ten si poradí s proradnými dvořany, vydá užitečná nařízení a Golemovu sílu využije pro blaho všech.
Popis: Spisovatel Ota Pavel nenapodobitelným způsobem popsal život své smíšené židovsko-české rodiny v předválečných a válečných letech. Karel Kachyňa se těchto překrásných povídek chopil a ve vlastním scénáři ke svému snímku je pospojoval v souvislé dějové pásmo. Výsledkem je působivý film, v němž se prolínají události úsměvné i vážné. Ota Pavel vtělil své dětství do postavy malého kluka přezdívaného Prdelka. V prosluněném kraji poblíž Berounky ho tatínek a "strejda" Prošek učí rybařit, chlapec se také dozvídá ledacos důležitého o životě. Pak přijdou tragické chvíle okupace a rodina má náhle starostí až nad hlavu...
Popis: Prvního zá?í za?íná nejen školní rok, ale také mozaika více ?i mén? úsm?vných p?íhod, které prožívají žáci i u?itelé jedné pražské školy. A? už je malý prv?á?ek Honzík, který má plán, jak s pomocí p?tek na vysv?d?ení propadnout zp?t do školky, jeho starší sestra Jolanka, které se líbí vtipem sršící spolužák Radim a neúmysln? se stane podez?elou z krádeže luxusních bot nebo mladá u?itelka Adamová, která není schopna p?inutit školníka k odvozu nasbíraných kaštan? a sm?la se jí nep?estává lepit na paty. Neustále jí totiž padají sešity, poláme nový botník, na který omylem sedne a neustále je kárána ?editelem za to, že p?i p?echázení t?íd z jedné budovy školy do druhé zapomíná zamykat dve?e. Situace neprakticky ?ešeného školního areálu, nutící žáky i u?itele n?kolikrát denn? p?echázet z jedné budovy do druhé, se stane ješt? vážn?jší v okamžiku, kdy se za?nou ztrácet odložené bundy. Našt?stí je tu Honzík, který v areálu školy zahlédne neznámou paní. Když se mu nepoda?í informovat Radima, pustí se do pronásledování sám.
Popis: Devět let po Pelíšcích se filmový štáb v čele s Janem Hřebejkem vrací do Košíř na místo činu. Jen o pár bloků dál, kde vznikly památné scény jako „maršál Malinovskij“ nebo knedlíko-noková hádka, se od 14. srpna natáčí komedie U mě dobrý. Jan Hřebejk spolu se scenáristou Petrem Jarchovským a producentem Ondřejem Trojanem slibuje, že film s hvězdným obsazením bude návratem k divácky nejvděčnějšímu žánru – komedii právě ve stylu Pelíšků. Nahrávají tomu kromě podobných lokací dvě věci. Do hlavní role obsadili Bolka Polívku – a vedle něj další osvědčené hvězdy, Jiřího Schmitzera, Petra Formana a nově Miroslava Vladyku, Josefa Somra nebo Lenku Vlasákovou. Hlavně ale: opět se inspirovali historkami svého oblíbence Petra Šabacha.Mariášová komedie U mě dobrý bude připomínat nejen Pelíšky a Pupendo. „Jelikož je to Šabach, film bude blízký našim předchozím komediím. Zároveň si však myslím, že by mohl pamětníkům připomenout Rozmarné léto nebo Slavnosti sněženek,“ míní Jan Hřebejk. Pohoda rozmarného léta u řeky by měla na diváky dýchat díky tomu, že většina děje se odehrává u Vltavy na Libeňském ostrově, kam se štáb přesune za týden. „Stvořili jsme svět, jaký je nám blízký: zahrádkářskou kolonii kdesi u vody s jejími obyvateli. Dějově bude film zapadat do začátku 90. let,“ popisuje námět filmu Jan Hřebejk.Bolek Polívka ztvární roli vysloužilého varietního kouzelníka Mrklase, Jiří Schmitzer Tondu, který točí v provizorní hospůdce pivo, Miroslav Vladyka koktavého smolaře Káju. „Ženských postav je tentokrát míň, ale objeví se tam dvě herečky, jimž se velmi obdivuji. S Lenkou Vlasákovou jsem spolupracoval v pražském divadle Na Jezerce a Simonu Babčákovou jsem chtěl už dlouhá léta obsadit – teď bude hrát Kájovu partnerku. Její roli ještě vylepšíme, protože tak dobrá herečka potřebuje mít prostor.“ V úloze Tondova syna Jáchyma se ocitne Mário Kubaš. Jan Hřebejk obsadil také celou řadu přátel ze smíchovského přístavu a své oblíbené herce malých rolí, jako je Andrej Toader.Zatím si můžeme jen představovat, jak ospalou letní náladu filmové osady u řeky rozvíří nečekaný proud událostí. V chlapech se probudí klukovská duše žíznící po dobrodružství. A po spravedlnosti. Jelikož si při své bláznivé akci užijí náramnou legraci, napovídá, že by se i divák mohl báječně bavit a s napětím čekat, jak to všechno dopadne.Stejně jako ve všech Hřebejkových filmech bude nezanedbatelnou roli hrát i hudba – ta by měla být zčásti dobová. Režisérovi se povedl jeden zajímavý úlovek: „Na tržišti ve Vysočanech jsem narazil na Rusy, kteří prodávají ruské filmy na DVD a ruskou hudbu. Z jejich auta se linula písnička z přelomu 80. a 90. let – jejich osobní výběr diskotékové hudby mě okamžitě zaujal. Už tedy mám jednu ruskou písničku, kterou tam určitě použijeme.“ A přiznává, že se svým týmem vždycky používali obdobné hudební „ptákoviny“. Když například Jiří Kodet v Pelíšcích představoval projekt pomníku, scénu podbarvovala islandská lidovka. „Fungovalo to, tak věřím, že i ruská píseň potěší!“ říká Hřebejk s úsměvem.Podle knížek Petra Šabacha napsali Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským už tři filmy. Původně uvažovali dokonce i o komediálním seriálu - tak se jim Šabachovy povídky líbily. Seznámili se se spisovatelem v roce 1988, kdy vyšla knížka Jak potopit Austrálii. Fascinovala je nejen povídkou Šakalí léta, která se stala základem jejich filmového debutu. „V těch povídkách byly všechny ctnosti pozdějších Šabachových věcí - humor, poezie. Od Šakalích let přes Pelíšky k Pupendu jsme se poetice Petra Šabacha vlastně přibližovali. Teď jsme vybrali jednu z povídek a obohatili jsme ji o motivy z dalších tří. Věřím, že v tomto filmu se nám Petrův humor a poetický laskavý pohled podaří ještě posunout dál,“ uzavírá Jan Hřebejk. Návrat ke komediálnímu žánru diváci brzy pocítí i u nového hřebejkojarchovského filmu Medvídek, který vstoupí do kin 6. září.