Popis: Poetický příběh přátelství dětí a koně ze šumavské vesnice. Přepis dětské knížky Bohumila Říhy líčí, jak rázovitý starý vesničan vyléčí nemocného koně, který Šumavě zůstal po odchodu armády. Ukazuje, že o uzdravená zvířata se nejlépe postaráme tak, že jim poskytneme co nejvíce volnosti a lásky - především dětí.(oficiální text distributora)
Popis: Filmový projekt s názvem „Máj“ režiséra a kameramana F. A. Brabce je koncipován jako celovečerní hraný film pro celou rodinu. Tento projekt v mnoha ohledech navazuje na film „Kytice“, který v době svého uvedení slavil s návštěvností přes 600 000 diváků na české poměry výrazný divácký úspěch. Podobně jako Kytice je i námi připravovaný projekt „Máj“ především odvážným autorsko-režisérským nápadem. I když tuto látku zná každý ze školních lavic, dosud nikdo se ji neodvážil zpracovat filmově. Již po přečtení scénáře je jednoznačné, že kameraman a režisér F. A. Brabec toto dílo ztvární okouzlenýma očima třetího tisíciletí a znovu dokáže, že i na klasika se dá masově chodit do kina.
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967.(oficiální text distributora)
Popis: Ti, kteří se domnívali, že svým předchozím filmem Dealer dosáhl jeden z předních režisérů současnosti Benedek Fliegauf nejradikálnější formální podoby své tvorby, mají nyní možnost svou úvahu přehodnotit. Přestože autorův snímek Mléčná dráha disponuje oproti předešlé, bezmála tříhodinové vizuální narkóze pouze poloviční stopáží, jde o opus zcela se vymykající jakýmkoli standardům. Dílo, jehož podtitul zní „ambientní film”, jako by představovalo první bytost nového druhu. Snímek sestává z pouhých deseti (přibližně stejně dlouhých) záběrů, v nichž se kamera ani na okamžik nepohne. Mléčná dráha fascinuje zvukovou stopou, rozepjatou v mantinelech ambientního žánru, jak jej definoval v sedmdesátých letech Brian Eno. Díky své délce a hypnotizujícímu mixu reálných zvuků prostředí a rozličných terénních nahrávek, mají jednotlivé sekvence nepokrytě meditativní rozměr. Fliegaufových deset filmových haiku se hodí jak do archetypálního temna kinosálu, tak na multidisciplinární území moderní galerie. Vítězství tohoto snímku–zenové instalace na letošním festivalu v Locarnu v prestižní sekci „Filmaři dneška” snad svědčí i o tom, že někoho ještě baví objevovat nový kinematografický vesmír.(oficiální text distributora)
Popis: V blízké budoucnosti si bohatí pořizují životní pojistku - klon, který jim v případě potřeby poskytne orgány. Tyto bytosti jsou zadržovány v podzemním bunkru pod zástěrkou zamořeného zemského povrchu. Dva "produkty" ovšem lež prohlédnou, utečou a rozhodnou se osvobodit i své druhy...Píše se rok 2019 a Lincoln 6-Echo patří ke šťastlivcům, kteří přežili kontaminaci Země a nyní žijí v rozsáhlém moderním Institutu pod neustálým dohledem. Spřátelí se tam s půvabnou dívkou Jordan 2-Delta, která je vylosována, aby se přesunula na Ostrov. Údajně je to jediné místo na zeměkouli, které není zamořeno, a všichni touží po tom, aby tam mohli odcestovat. Jenže Lincolna na rozdíl od ostatních pronásledují neodbytné otázky, na něž hledá odpověď. A když se mu podaří vniknout do technického sektoru, zjistí, že všichni obyvatelé Institutu jsou součástí děsivého experimentu s klonováním, že Země není zničená a Ostrov neexistuje. Také Lincoln a Jordan jsou klony skutečných lidí, jimž mají poskytnout náhradní orgány pro transplantaci. Dvojici se podaří uprchnout, a přestože svět lidí je pro ně nebezpečný a v mnohém nepochopitelný, vědí, že svobodu si musejí vybojovat nejen pro sebe, ale i pro ostatní vězněné bytosti určené k likvidaci…
Po svatbě svého otce se Tereza (Petra Nesvačilová) se svým přítelem Františkem (Petr Vršek) a sestrou Petrou (Hana Vagnerová) vydává do domu babičky (Monika Pošívalová). O babičku a o dům se nyní stará jejich matka (Vanda Hybnerová). Tereze se zdá vše ponecháno svému osudu, stejně jako babička, která z nedostatku pozornosti ztrácí přehled o realitě. Ke smůle zúčastněných, se Tereza rozhodne v domě zůstat a postarat se o nápravu věcí. Ne vše ale potřebuje opravit. Jemný poetický film o křehkosti mezilidských vztahů a intimních světech uvnitř každé rodiny.(Dny evropského filmu)
Popis: Rodinné problémy milujících manželů Ethel a Normana Thayerových (Katharine Hepburn a Henry Fonda získali za své role ceny akademie) se vyhrotí během jejich pobytu na Zlatém jezeře v Nové Anglii. Jejich dcera Chelsea (Jane Fonda) přijede na návštěvu se svým novým partnerem Billem (Dabney Coleman) a jeho tvrdohlavým synkem Billym (Doug McKeon). Střet tří rozdílných generací na sebe nenechá dlouho čekat. Avšak to, co začíná jako válka tvrdých hlav mezi Normanem a Billym, pozvolna přerůstá ve vztah, který si Chelsea vždy přála se svým otcem mít. Norman objevuje, o kolik přicházel, když po léta odmítal lásku své jediné dcery.(oficiální text distributora)
Popis: "Zobrazené udalosti sa naozaj udiali. Možno takto. ... a možno celkom ináč" - takto začíná Jakubiskův film a jeho sdělení neměli bychom brát na lehkou váhu, neboť balancování mezi skutečností a fikcí, pohádkou a tvrdou realitou je principem jeho poetiky. Režisér vypráví příběh o náhodně propletených osudech dvou mužů, Pepy a Prengela, a mladé Židovky Ester. Děj je zasazený do poválečného mumraje a všechno je podáno v atmosféře "magického realismu". Hrdinové se v nové době snaží nalézt vlastní identitu.(Kino na hranici)
Popis: Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom.