Popis: Římský generál Maximus (Russell Crowe) opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius (Richard Harris) pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus (Joaquin Phoenix), dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho "zachrání" otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře - Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější než vládcova, je vůle lidu. Cesta, která vede k naplnění Maximovy pomsty je stát se největším hrdinou celé říše.
Popis: Šlechtična Hideko žije v ústraní na venkovském panství se svým strýcem a poručníkem. Chlípný strýc vychovává Hideko přísnou rukou a čeká, až dospěje, aby si ji mohl vzít a zmocnit se jejího bohatství. V domě se však objevuje podvodník, který zosnuje příchod mladé komorné Sukhui ve skutečnosti chudé kapsářky, která mu má pomoci nebohou Hideko svést. Dobře promyšlený plán ale začíná hatit vášeň, která mezi dvěma dívkami zahoří. Brzy navíc přestává být jasné, kdo koho ve skutečnosti podvádí. Příběh bestselleru Zlodějka spisovatelky Sarah Waters do japonsko-korejských reálií 30. let 20. století převedl jeden z nejvýraznějších jihokorejských režisérů současnosti Park Chan-wook a vytvořil dynamický thriller plný zvratů prodchnutý podmanivou erotickou atmosférou.(Aerofilms)
Popis: Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění... Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muže vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci... Film Stevena Spielberga je stěžejní dílo světové kinematografie a vítěz sedmi Oscarů, včetně ocenění za Nejlepší film roku a Nejlepší režii.
Popis: Část elitní jednotky armády USA je v roce 1993 poslána do somálského Mogadishu, aby se stala součástí mírové operace Spojených národů. Úkolem mise je unést několik vysokých důstojníků somálského diktátora. Jde o součást strategického plánu na potlačení občanské války, která zuří po celé zemi. Ovšem zdánlivě bezpečně naplánovaná mise se obrátí nesprávným směrem. Rangers i veteráni musí bok po boku bojovat proti zdrcující přesile a prchat za nepřátelskými liniemi dokud se záchrannému konvoji nepodaří vyrazit k jejich záchraně. V těžkém boji umírají přátelé, formují se vztahy, chlapci se stávají muži a vojáci se učí jak vypadá skutečná tvář války a hrdinství.
Popis: Milostný příběh zajatců Viliho (Jiří Mádl) a krásné belgické židovky Colette (Clémence Thioly) vypráví o osudu tajné lásky v prostředí hrůzy a smrti, o tenké hranici mezi dobrem a zlem a pravdou a lží.. V osvětimském koncentračním táboře se před námi odhaluje nelítostný svět každodenního boje o přežití. Vládne tu přísná hierarchie i mezi samotnými vězni. Obchoduje se se vším, co může zachránit život, nebo alespoň na chvíli oddálit smrt. Židovka Colette přijíždí do Osvětimi transportem z Belgie. Vězeň Vili jí poradí, co má říci při selekci, a tím ji zachrání před smrtí v plynové komoře. Colettiny krásy si brzy všimne fanatický důstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) a zaměstná ji ve své dílně. Nezadržitelně propadá jejímu kouzlu a zároveň se opájí krutostí a mocí nad životem a smrtí rasově méněcenné bytosti. Navzdory každodennímu utrpení se Vili a Colette sbližují. Jejich láska jim dodává sílu snášet peklo koncentračního tábora. V zoufalém boji o život společně naplánují riskantní útěk...
Popis: Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha. Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé, že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit...
Popis: 20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka GERTRAUD "TRAUDL" JUNGE. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi šemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. EVA BRAUNOVÁ už s ním také několik dní žije v bunkru. HIMMLER, GOERING a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco HITLER nechce v žádném případě opustit své hlavní město.29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.Film PÁD TŘETÍ ŘÍŠE vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků.
Popis: Silný příběh filmu Nic nás nerozdělí je založen na skutečné události jedné rodiny, která v roce 2004 přežila úder ničivé vlny tsunami v Indickém oceánu. Manželé Henry (Ewan McGregor), Maria (Naomi Watts) a jejich tři synové se rozhodli strávit poklidné Vánoce v Thajsku a těší se na několik dnů prožitých v tropickém ráji. Rodinná idylka ale náhle a nečekaně skončí dva dny po Štědrém dnu, když jihovýchodní pobřeží Asie zasáhne vlna tsunami. Obrovská masa vody se valí na hotelový komplex, smete vše, co jí přijde do cesty, a rozdělí i prchající rodinu. Ačkoliv všichni členové rodiny přežijí, vyhráno zdaleka nemají, protože nalézt jeden druhého uprostřed pekla je skoro nemožné.
Popis: Příběh Lidic, je příběhem obyčejných lidí, kteří se absurdní shodou náhod připletli do cesty dějinám. Podle scénáře Zdeňka Mahlera, oceněného cenou Sazky v r. 2007, nabízí pohled na tragický osud Lidic za 2. světové války z neobvyklé perspektivy. Přibližuje osudy obyvatel Lidic skrz mezilidské vztahy, a to zejména lásku, která stojí na začátku celého příběhu. Jde o velkofilm plný emocí, který poukazuje na to, jak zdánlivé maličkosti mohou změnit chod dějin a způsobit tragédii. Rok 1942 – německá propaganda úzkostlivě tají genocidu páchanou na civilním obyvatelstvu. Po atentátu na druhého muže třetí říše Reinharda Heydricha však udělá výjimku. Po vypálení malé české vesnice Lidice, vše vyhlásí do světa. Jako záminka k vypálení obce stačí jeden milostný dopis. V době svého tragického konce, v červnu 1942, měly Lidice za sebou dějiny trvající nejméně šest staletí. Nacisté chladně popravili všechny lidické muže, ženy a děti nechali převézt do koncentračního tábora. Některé děti dali na převýchovu. Celková bilance – 192 popravených mužů, 58 žen zemřelo v koncentračních táborech a 88 dětí bylo posláno do plynu. Obec Lidice byla vymazána z map a srovnána se zemí. Výpravný velkofilm Lidice je natočen podle skutečné události.
Popis: Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.